Rostou houby (18.)

Dnešního dne jsem se trochu bála, Majda ještě pořád nesmí papat úplně všechno (až do neděle) a je díky tomu taková spavější. Přitom nás čekalo hodně přesunů a zařizování. No.. násnídala se alespoň Andulka, pro "naší Dietku" jsem na cestu mixla skleničku s ovocem. Tak už je čas..rychle se obouváme, bereme baťůžky a golfáče. Ještě koupíme v bio-obchůdku svačinku a rýžové křupky..nezbytná zábava během 30 minutové jízdy dopravním prostředkem. Ochotný starší pán mi pomohl na schodech a tak se rychle přesouváme na nástupiště. Školku stíháme! Na otočku líbnu Andu na čelo a mažu na kontrolu s Májou...kde popisuji v rychlosti stolici, ekzém a kašel. Paní doktorka jen pokyvuje hlouvou.. "No, kdybychom jí vytáhli z toho kočárku, asi by začala brečet, že?"... "Jojo", potvrzuju její předtuchu. Nakonec nás propustila jen s doporučením dobrat Hylak a Holtovu mast zatím nechat v lednici :-). Doma přebalíme a šup do postýlky. Netrvá to dlouho, kdy po chvilce žvatlání chuděrka odpadá a spí. Potichu vytahuji mop, smeták, švédskou utěrku a než se vydáme zpátky vyzvednout Andu, uklízím.

Když jsme se vraceli společně domů, zaplula Anni mezi zelené kopečky sídlištního parku. Nervózně jsem jí vyhlížela odkud vyběhne ven. "Mamí, mamí..mám houbu" Vapadá šťastně a přitom se zapomíná dívat na cestu. "Ááá".. žuchne sebou do trávy až jí spadnou sluneční brýle. "To nevadí ..nebolí", opojení z houby naštěstí trvá :-). Koukám na ten její úlovek a podle všeho..bedla. Tak to vypadá Andu, že budou růst houby..prší a je teplo, přesně to se jim líbí.

Ještě chvilku si užíváme příjemné počasí a bloumáme, než se uvelebíme u oběda. Naše popolední menu bych nazvala: dorážíme zbytky.., ale vůbec to nevypadá špatně, člověk neznalý situace by si mohl myslet, že se tu pro každého vyváří zvlášť.

Odpočíváme...teda spíš já odpočívám. Holky spolu laškují, chvílemi mám pocit, jako bychom byli celý den zavřené doma..tolik energie. Majdu už definitivně opustila běh po čtyřech a snaží se Andulce konkurovat. Přetahují se o pyžamo, polštář ..prostě spoustu různých věcí. Upřímně řečeno těším se na večer...a ticho!!!