Lydi na návštěvě (82.)

Dopolendne jsme plánovali malý výlet do zámeckého parku. Už ..už jsme začali připravovat tousty na cestu a balit ovoce, když nám došla smska od Lydi, že stojí v zácpě. Za chvíli přišla další. Vypadá to na nehodu. K místu srážky dojíždí policie. A tak měním plány. Místo toustíků připravuji oběd. Majda si hodí chrupku. kolem 11 hodiny návštěva dorazí. Povídáme, baštíme a užíváme si společného dne. Dodatečně dokrmuji Madlenku. Po kafíčku s čoko vyběhneme ven směr les ..spíš leso-park. Procházku končíme na hřišti. Anička si rychle najde kamarády. Majda sleduje cvrkot, občas se přitulí nebo vyrazí na obchůzku pozdravit babičky..dědečky posedávající na lavičkách. Cestou zpátky se stavíme u zvířátek (mufloni a kamerunské kozy). Dáme jim něco k snědku a vracíme se pomalu domů. K večeři je za snědený talíř jako odměna meloun a pak..hajdy na kutě. S Mírou si totiž otevřeme lahvinku červeného :) ...jsem zvědavá jak bude chutnat, je až z Jihoafr. rep..

PS: jako neznalec můžu prohlásit...víno bylo brrrr, kyselý a trpký dalo se to dopít jen s hrstkou tyčinek a brambůrků

Dneska..(81.)

....bylo líp! Hlava nebolela, krk polevil. Takže celkově ..veseleji. K obědu "jsem uvařila" zbytky od včerejška. Holky se pěkně proběhly venku a já si večer vyrazila s kamarádkou na kafíčko..resp. mátový čaj, který je v Haeven Caffe (kam obvykle zajdeme) exkluzivní.

Čekání (80.)

...na sílu. Někdy mě přepadne chmura jako právě dnes. Věci, které jindy s trpělivostí snáším, na mě vyskakují s větší intenzitou a výhružným pohledem..takhle to bude pořád. Taková představa pak podemele zbytky naděje na lepší zítřek :). Lež jak věž..co naplat vyzvala mě na souboj. K tomu všemu znovu krčka ..potvora bolí a bolí. Takže dopoledne se potácím někde mezi myšlenkami "na útěk z domova" a hořkostí kolik věcí je potřeba ještě udělat. Po obědě, přestože poprchává a je šedá obloha, jdeme ven. Nepršelo..všechno nasvědčovalo tomu, že zmokneme. S takovou jistotou jsem čekala dešť...nic. Tak podobně se nenaplnila moje chmura. Venku mi otrnulo. Holky se zabavily a já si mohla vydechnout poblíž mojí drahé polovičky. Míra odchytil koníka. Pro Andulku velká zábava..pro hmyzího tvora už menší. Nakonec přežil bez újmy její lásku..a odskákal po svých. Večer nás navštívila babi...odpadlo mi čtení pohádky

Zahrádka (79.)

To je vizionářský výraz pro to co vidíte ... :-), ale to by nebylo fér, musím pěkně od začátku. Dopoledne jsme s holkama znovu navštívili Orto-obuv. Tentokrát jsme vyzvedli nádherné turistické botičky. Andu je obula..klasika..a šlo se. Co na tom, že to byly pořádné pohorky. Spokojeně si vykračovala ..na nose sluneční brýle. Že měla doma ponožky na ždímání už asi není třeba psát. Táta podřimoval po noční, my jsme mezitím poobědvali. Kolem druhé vyjel Míra společně s Andulkou na "boudu" (nepodařilo se mi to zařadit jinam, chata není to pravé slovo...chalupa :))? ..nene je to přeci jenom o něčem jiném). Cestou přibrali ještě našeho společného kamaráda. Honza je zkušený zahradník..neb se tím sám živí už několik let. Je tu relativní možnost, že si bude moci ve firmě, kde pracuje, půjčit příslušný nástroj k vymícení naší jungle. Po příjezdu se dovídám, že je to práce na ca. 8 hodin...přírodě vytvořit takovou nádheru trvalo celých 5 let..my se na tý planetě prostě musíme chovat slušně, ta převaha je ohromná, ale ..postrádá často dobrý záměr, který Bohu nechybí. Tak jsem zvědavá. V předběžném plánu prací to vychází někdy na příští týden..budu klukům fandit, aby to nebyly galeje. Pár ilustrativních snímků ještě přikládám:

ze svatby...

..scrapík jsem přizpůsobila barvám a stylu svatby, není úplně podle mých představ...free mater. bylo málo, ale snad se podařilo vystihnout to nejdůležitější..krásná nevěsta a ženich sympaťák :))

Brebentilky (78.)

Ještě v noci jsem nábytek nanosila do domečku..ráno se dostavila Andulka s úsměvem na tváři..co to tam jako je :), a že se jí to moc líbí. Byla jsem ráda. K mému velkému překvapení si to užilo i Majdě. Míra přišel po noční. Snažili jsme se domluvit pár provozních věcí v děsném zmatku. Vždycky ..skoro vždycky je to o nervy, když dorazí domů a tři "ženský" mají svoje potřeby sdělit, co je všechno potkalo, co mají v  plánu ..děs běs, grrrrr. Teď už se mě snaží překřičet hned dvě...no a to se bez konfliktu fakt neobešlo! Na druhou stranu se tetelím,  protože "dobrá věc" se podařila a podle všeho se po dohodě s dědou zprovozní (alespoň na léto) zahrádka se zázemím, kde je možnost si ohřát jídlo, je tam myslím lednice ..apod. Letos nám prázdniny krapet "bouchly". Nemůžu se nějak vyrovnat s vyhlídkou na letní dny v obýváku :(. No uvidíme, jestli jsem si nenaložila víc než unesu...snad ne. Zrovna dneska odpoledne se nám nepodařilo vyrazit ven ani na chvilku. Když už jsme "balili"..průtrž. Dešť trval něco přes hodinu, hřišťata promočená..všude kaluže. Se zahradou je to jiné. Děti se venčí průběžně, a když se něco semele, tak je prostě stáhnete domů. Nikde nepromoknou, nemusíte se ve chvatu  přesouvat. Na druhou stranu se zají i ta oplocená zeleň..nuda se vetře asi všude. Takže řešení vidím v tom, že musíme měnit pozice :D.

Svátky a narozky (77.)

Ráno jsem si mohla přispat. Nebudu blafovat..využila jsem to hojně. Vstala jsem asi kolem 11 hodiny :-O. Na otočku jsem musela sehnat pár kousků dortu a překvapení pro holky (nábytek do dět. domečku)... jmeniny má dnes sice jen Anni, ale slavíme i Majdu (22.7.). K tomu všemu má 70. narozeniny děda. Je to fofr. Rychle oběd..holky papaj bez řečí, to je pro mě velká pomoc. U dědy povídáme. Nedá se moc mluvit o oslavě, snad se nám podaří se zbytkem rodiny ještě někdy srazit v hojnějším počtu někde v klidu..v restauraci s příjemnou atmosférou a dobrým jídlem :). Navečer se vracíme domů. Holky jsou docela unavené, takže rychle do pyžámka a na kutě..protože já jdu "tvořit"  nábytek pro panenky a moc se na to těším :DD (fotku ještě dodám)

 

..je to vlastně skládačka, všechno si dekorujete sami, údajně to má být pro děti od 6 let, ale i tak bych pomáhala, některé kousky jdou špatně do sebe a s dekorací si užijete docela legraci (vytlačovací samolepky)..nábytek patří do domečku, který je složen podobně, hodně se mi líbí, že je to všechno polotovar a musíte k tomu přidat trochu vlastního nápadu..tím se z toho stává něco osobního, podobné a jiné hrátky jsou na ARTLOVER

Před rokem..

Na PHOTOBUCKET jsem měla pár scrap., zjistila jsem, že se dají stáhnout, uložit a snad i udělat jako fotografie. Holky povyrostly, ale pořád je vidím nějak stejně.. :)

jako na potvoru.. (76.)

Ráno nám krásně svítilo sluníčko až do talířů se snídaní. Mhouřila jsem oči a spokojeně si vrněla, že dneska vyjedeme s holkama ven..možná i na nějakou delší procházku než se dočkáme dalších veder. Po hodinové snaze obě kočule nakrmit jsme si chvilku pohráli. Majda si začíná mnout oči, nespokojeně funí a kňourá...čas akorát tak na to jí uložit do postýlky, kam se s chutí sobě vlastní uvelebí a čeká na spánek. Já mezitím v rychlosti dopisuji včerejší den. Ráda bych srovnala skluz, protože zápisky jsou nejlepší čerstvé. K obědu peču brambory se zeleninovou směsí. Tajně doufám, že se Majda nadchne pro samostatnou konzumaci tj. nají se..celkem to ušlo. Počasí trvá, takže se snažím naši posádku vypravit na hřiště. Všechno klapne po půlhodinovém převlékání a balení nezbytných svačinek dorazíme ..ale obloha se náhle zatáhne. Nepanikaříme, někde uvnitř spoléhám na letní deštík, který nikoho nepromáčí. Jenže netrvá to ani pár minut a leje..opravdově. Jsme zase durch, ale nedaleko od domova. Napustíme teplou vanu (konečně :))..trávíme čas cachtáním. Po večeři holky sladce odpadnou. Míra, počítám, dorazí na desátou. Mám tu před sebou ještě docela kus práce. Něco stihnu, ale např. žehličku nevytáhnu ani náhodou..skoro usínám.

 

 

 

Kiss

 

Ospalý den (75.)

Vstáváme s pocitem, jakoby se den právě schyloval k večeru. Podle toho vypadalo i naše tempo. Pomalé rozkoukávání...snídaně. Na všechno bylo dost času. Příjemně jsme se doma "zamuchlali" v sedačce společně s knížkami a pohádkami. V lednici zbyla ještě miska meruněk. Na koláč scházeli jen vajíčka, proto podnikáme krátkou výpravu deštěm do vedlejší večerky. Nadšení veliký...promáčené vlasy, bundy...nevadí sucho a teplo v dosahu. Koláč se docela povedl, ale co mě zlobí je naše plynová trouba. Na několikrát musím pekáče přesouvat, aby se náš kulinářský počin dopekl z vrchu a přitom nepřipekl. Po svačince vytáhneme domečky pro panenky..v našem případě dinosaoury. Jezdí se na na návštěvy, výlety. Jeden z nich se mi podařilo zachytit.."procházka" k naší bonsai. Někdy to bylo mezi predátory docela napínavé :).

 

Rozlučka s přáteli (74.)

Když jsem odložila psaní na další den, nepočítala jsem s tím, jak těžké vzpomínání mě čeká. Všechno si představuji jen matně...např. tu chuť se několikrát za den osprchovat, kterou zadržela akorát plánovaná týdenní absence teplé vody...průběžný úklid, pečení šátečků z listového těsta. Vyjímečně se "zapsal" až večer, kdy jsme společně navštívili jednu spřátelenou rodinku. Nebyli jsme zdaleka jediní kdo dorazil na zahradní párty plnou dobrot..zakončenou barevnými petardami. Kolem 60 lidí se přišlo rozloučit..naši blízcí odjíždí za velkou louži na plné dva roky. Ve francouzky mluvící části Kanady je čeká nový domov, život..zkušenosti a stále stejný Bůh. Šťastnou cestu!!

Jak okurky v láku (64.-73.)

Tak by se daly popsat v krátkosti naše dny. 13.7.-19.7. jsme trávili s moc príííma tetou, strejdou a hlavně parťákem pro každou honičku, hru, bláznivý nápad. Jojo.. je to tak, celý týden jsme bydleli u Danečka. Soužití mláďátek mělo své etapy..z neskonalého nadšení jsme pozvolna přešli i k těm těžkopádnějším chvilkám plných emocí. V tu chvíli se Dany stáhnul a jako správný chlap hledal "osamocenou jeskyni", kde by se zhluboka nadechl. Andulce se muselo vysvětlit, že se nejedná o ochladlé city, aby nepropadala zbytečně panice. No nakonec..všechno dobře dopadlo. Dany někde nahmátl tu svojí klučičí duši. Společné hrátky pak zase dostaly tu správnou šťávu, konflikty měly řešení..

Momenty, kdy se trochu ochladilo, jsme s nadšením vítali jako příjemnou změnu. Venku na zahradě bylo  pořád co podnikat nebo ujídat. Tu rybíz..tu hrášek, tu nezralé nebo napůl shnilé letní jabko... Snažila jsem se včas zakročit, ale i tak došlo k ochutnávkám.., střevní problémy jsem čekala každou chvíli. Jsem ráda, že se moje obavy nenaplnily a holky byly celou dobu v pořádku.

 

20.7. Dopoledne jsme s Anninkou zavítali do našeho MC na tvořivé dopoledne s maminkami. Doma jsme sice měli hromady prádla a nevybalené tašky, ale...smaltované šperky si prostě nemůžu nechat uniknout :). Vyřádit jsme se mohli na skleněných ploškách nebo plechovém přívěšku. Vyzkoušeli jsme obě možnosti. Ze skleněných plošek zdobených smaltem jsme nakonec "spíchli" společně s řetízkem letní holčičí náramek, plíšek jsem věnovala sobě. V návalu inspirace nám čas utíkal tak rychle..škoda. A protože jsme byli celkem při chuti, vyzkoušela Anni ještě zažehlovací korálky (PYSSLA-Ikea).., které dostala od "tety" Katky k narozkám.

 

21.7. Dneska jsem konečně dohledala kabel k PC. Zvědavě jsem nakoukla na sledované blogy ...Marekovci nezklamali, jejich fotografie vyrovnaných sklenic se zavařenými meruňkami mi napověděla, že se tu budeme s touhle pochoutkou nějaký ten čas "potýkat". Je to tak, i my jsme dneska zaregistrovali úrodu. "Teta" Zuzka nám po tátovi posílá celý košík. Další si odnášíme odpoledne, na kdy jsme domluvili společnou koupačku dětí na zahradě. Takže chystám knedlíky, buchtu ..přesnídávky do mrazáku. Je mi líto to vyházet není jich úplně málo.. a jak to bývá ..jsou k okamžité spotřebě :).

22.7. Magdalénka má svátek, ale oslavu sfoukneme za pár dní společně s Aničkou. K obědu nám dorazí pro nás moc milá osůbka. Dobrá přítelkyně.."teta z USA", která umí česky a s holkama jsou jedna ruka :). Klábosíme doslova o všem možném. Za zmínku stojí počasí. Je strašně dusno. Všichni se tu potíme...a sledujeme poslední zákruty jednoho ze závodů Tour de France.