Když je více cest, bývá to s rozhodováním někdy těžší. V našem případě to ale nevypadá tak vážně. Každý běží kam se mu chce. No hlavně, abychom se zase našli.
Chytání tajných přání....stačí odkvétající strom. Co si přejete a co si nachytáte, je čistě věc soukromá.
Trháme kytičku pro dědu a babičku...vzpomínka na ty kdo chybí, ale nejsou ztraceni.
A konečně v cíli.
Dva noví pašíci dostali od našince jméno..jak jinak než Pepa a Tom.
Občanské sdružení INVIRA a jejich krásné hrnečky.
Někdo si tu myslí, že se nic nemění. Nicméně staré časy jsou jiné než nové. A ty přinášejí i nové pohledy......
.....a výhledy.
Po výtečném obědě to nejde bez dobroty a chvilky lenošení.
Mokřady byly plné ptačího šveholení...hnízdí se tu v plném proudu.
Náramně živo je podle M. taky pod vodu.
