Ice sky

Venku jsme se nemohli nabažit divuplně promodralé obloze. Připomínala mi akvarelové kresby, kdy se přes sebe propíjí různé odstíny modré. Ostré sluneční světlo lemovalo okraje mraků. Sněhová vánice na sebe nedala dlouho čekat...

Ze zbytků.

Junior se už nedá vyfotit skoro normálně a potřebuje šokovat za každou cenu.

Sněhuláček se společnými silami myslím povedl.

Lesem

Školka  malých smrčků krásně roste i zelená pod dohledem starších mazáků.Tentokrát vítr mrazivý bičuje naše tváře a předevšim moje ruce, v kterých svírám fotoaparát. Jsem nadšená tím klidem i nečasem. Brzo se červenáme. Vdechuji voňavou směs jehličí s tajícím ledem. Kousek od nás vyděšeně vybíhají srnky. Není divu, nejsme zrovna tichými návštěvníky.

Domů jsme si odnesli spoustu "suvenýrů", kdy některé dostaly i využití...(viz. poslední fota)

Mech, který se nebojí...ani v zimě.

Odpočinek.

Naše nej čepice :).

...v domácím útulnu. Svícen pro svíčku je z dm. Pod něj jednoduše vložíte hluboký talíř. Větvičky je možné zapíchnout do hmoty určené pro dekoraci živých květin. Vydrží pak delší dobu svěží. 

Leden bez zamrzlých úsměvů přeji!!

Inspirace

Bylo by férové prásknout zdroj naší inspirace...tahle krásná ilustrace patří autorce knížky Týden má sedm dní paní Kotkové...
http://www.kotkova.cz/cz/tvorba/ilustrace/

 Inspirace žila svým životem a my si mezitím povídali o dnech, vesmíru, planetách...žasnoucí nad tou "samozřejmostí", že vše je tak jak má být.

 M. 5r,

 A. 8r.

M.3r.-louka s květy...zelená je nej.