Je sobota nasedáme všichni do auta a vyrážíme na výlet k dědovi a babičce. V ruce tisknu fotoaparát a mezi nohama svírám tašku s kytkou...popřeju mamče k jejímu svátku, Andulka jako projev díků za babičku dodala sluníčko z terakoty. Je nádherně, pozoruji míhající se stromy a zářivě žlutá pole řepky. Netrvá to dlouho a vysedáme u starého 
domečku s červenou střechou, dřevěným plotem a zahrádkou, která jednou bude malebná, ale zatím ji tvoří haldy hlíny a kamenní různé velikosti. Copak Andu ta si s tím hravě poradí, ale s Majdou to bude náročnější. Je teprve úplně na začátku s chozením. Do toho všeho Bety a její psí láska. Její mateřské pudy jí velí takové lidské mládě neustále oňuchávat a olizovat...už nám běží naproti. Lítá, kňourá a trochu se škrtí dědovi na vodítku. Brzo se ale zklidní a stane se z ní milá
společnice. Holky jí občas provokují a rychle se dotknou jejího kožíšku. Doma zvíře nemáme. Takže pejsek je u nás rarita. 
Pěkné počasí trvá. Holky navlíknu do tepláčků, kecek a jdeme na dvorek. Děda přinese ze sklepa starou tříkolku. "To je prima", vyjekne Anni. Moc se těší na kolo a učí se šlapat. Majda mezitím ryje rukama v zemi a pokračuje ve svém orální období :-O.
Je trochu nabroušená, protože na rozdíl od domova tady nemá moc volnost k pohybu. Pořád ji někdo bere za ruku a směruje..chvílema se dá do hlasitého křiku. Postupem času s Mirkem zjišťujeme, že bude snad lepší vyjet s kočárkem na procházku. A nelitovali jsme....
Žádné komentáře:
Okomentovat