Den s vůní kávy (8.)

I když mě dnes neminul běžný dopolední maraton s vařením oběda, návštěvou lékaře a krátkou "přepadovkou" našeho přítele pastora :-), mohla jsem se těšit na odpolední výlet s cílem posedět u kávy a zhodnotit zahradnické úsilí jedné milé osůbky. Sešli jsme se tedy nakonec celkem tři...já, Káťa a již zmíněná zahradnice... Laďka. Míra doma mezitím s holkama fandil Čecháčkům proti Kanadě a občas mě prozvonil co a jak. Zahrádka byla noblesní, trávníček jako koberec. Všechno úhledné a dotažené ...včetně terásky. Chvílemi mi problikávali nápady, co by tu po vypuštění tropily ty moje dvě opičky. Začínám se klepat zimou, to jak se do mě opírá studený vítr. Je sice květen, ale počasí mi připomíná spíš podzim. Škoda..káva na terase by byla stylovým zakončením, ale což ..u stolu v kuchyni je taky dobře. Hlavně když je teplo. Laďka vytahuje koláč se šlehačkou. Usadíme se a klábosíme o tom, jak zařídit domov, vychovat děti..puberta versus vzpomínky na tu vlastní, co jsme mohli nového prožít s Bohem. I když jsem přijela domů docela unavená (asi jako každá máma), vnímala jsem jak zase roztahuju křídla a nabírám síly. Někdy stačí tak málo, aby se člověk mohl nadechnout. Doma mě čekalo ještě překvapení v podobě umytého nádobí. To bylo hodně milé!