Capáčky do zimy

Tyhle capáčky na mě "vykoukly" z hromady na dětském bazaru. Moje nadšení neznalo konce. Hutná a hřejivá vlna vpletená do kůže z beránka. Kožíšek nožičky od spodu krásně hřeje. I když bylo venku kolem 0..nezklamaly!

Šátkové bláznění a nosítko 5.

Manduca je mezi nosícími rodiči docela pojem..stejně jako Ergo a řada dalších. Na rozdíl od klokanek a podoných přesouvadel, ergonomická nosítka splňují komfort, který je ke zdravému vývoji nesedícího miminka nutný. Respektuje podsazenou pánev (klubíčko), postavení kyčlí..apod. Nepodaří se vám tam dítko umístit zády k sobě  (batoh vytvoříte, je pro děti do 20kg!!), kterak byste ho možná nevědomky nutili sedět vzpřímeně na nedovyvinuté páteři...výsledkem by bylo, že by se nejspíš prohýbalo do luku popřípadě si ulevovalo jinou nešťastnou cestou. Nosítko má výborný bederní pás, popruhy netlačí..můžete je vybavit i návleky, takže co se nošení týče, je to komfort nejen pro nošence.Manducu jsem neměla v úmyslu koupit. Šátek vypadal dostatečně. "Jediným" problémem byla  narůstající váha Matěje popř. kojení, kdy při navazování vymetám půlku hřiště. Další dilema byla její cena, která nepadá příliš  :-)) ani v bazarových kruzích..tzv. se prodá. Ale požehnání se nakonec dostavilo v podobě maminky z Liberce, která dostala nosítko jako nevhodný dárek..a rovnou hned krásnou limitku Moon Light. Slovo dalo slovo, já prodala jeden ze dvou šátků (kupodivu Girasol..Storch více drží úvaz a já sebou opravdu hážu :-))) a mohla se těšit na balíček. Přišel...docela legrace...spousta přestiček, zdrhovadel...dojem oproti šátku...rehabilitační pomůcka?. Co na to Matěj?? Řval jak tur, kroutil se ...vztekle se zachytával do spousty šňurek...a já zatahovala ...povolovala..zatahovala, byla jsem dost naštvaná, že takový šajz :-)) stojí takový prachy..., že to byla šílenost..., že klasika je klasika. Přátelé nenechte se odradit. Trvalo to nějaké dvě vycházky. Pak jsme vše vyladili. Dneska se Máťa řehní..se zapínatky si hraje, venku spokojeně chrupká nebo pokukuje z bezpečí. Šátek stále převládá hlavně tedy doma. Šátky mám ráda. Chci se určitě dál učit..ják navazovat.

Storchujeme aneb šátkování 4.

Šátkování mě baví. Co mě nebaví jsou moje bolavá kolena. Jsem objednaná na ortopedii..ráda bych zase zobala něco jako Condrosulf 800 a popřípadě zpevnila obě nožky kolenními ortézami. Jsem to ale vykuk..jít k doktorovi s ideou, jak by mě měl léčit :)). Uvidíme ..snad se domluvíme. Do naší šátkové "rodinky" přibyl Leo - natural od Storchenwiegen...z druhé ruky. Zároveň jsem prodala úplně můj první šátek od ŠaNaMi. Nebyl špatný, ale nebyl dobrý na 6-8 hodinové nošení. Storch je opravdu pevný tj. nepovolí. To se mi hodí hlavně ve chvílích, kdy s Matýskem uklízíme. Často jsem v předklonu, hodně se pohybuji...a úvaz drží a drží. Na druhou stranu je potřeba dát pozor na látku pod koleny ...prostě v záhybech, aby se mimčo nepřiškrcovalo nebo nedřelo. Je to možná dané tím, že paní před námi ho zas až tak moc nevyužila. Z našeho prvního šátku od Girasol jsem nadšená, je pevný ale přitom neskutečně měkký (připomíná mi flanel) a šetrný k miminku, které je v něm třeba jen tak v tílku nebo body. Co možná časem prohodím jsou barvy..pokud se zadaří. Trochu v něm zářím jak sluníčko..tj. nejsem k přehlédnutí :-O. Leo je naopak hodně nevýrazný. Takže vyvažuje moje barevné nálady. Je to tak... jsem postižená. Na nošení.cz jsem v diskuzích nevěřícně při podobných příspěvcích kroutila hlavou. Teď když je šátek skoro moje druhá kůže...jsem podobně praštěná. Něco je ženská marnivost..mno a něco je jen chuť cítit se pohodlně...obojí se hodí :).

Jinak přikládám odkaz na výbornou českou maminku (typ mi dala Lucka v komentu u Š.B. 3., takže kdo je postižen jako já a rád si hraje..zde..Šátkohraní

Šátkové bláznění 3.

Tentokrát provedené s německou přesností a hlavně s ohledem na správný tělesný vývoj miminka!

Šátkové bláznění 2.

Dneska jsem si byla vyzvednout na poště šátek, vyprala ho ....ááá prošla na You Tube pár on-line úvazů. Vypadá to lehce, ale chce to grif. Myslela jsem, že si to budu pamatovat na poprvé...ale :) nepamatuji. Proto si pár těch co mě oslovily uložím tady. Kromě toho  ta druhá paní mi přípomíná mojí dobrou přítelkyni v USA..všechno to ještě podtrhuje její popis v angličtině.

Šátkové bláznění (19.)

Protože šátek používáme denně ...často a je naším věrným průvodcem, je to na něm i znát. Nejsem žádná fajnovka. Ale ......obstojně se v něm oba potíme už několikátý den. Krom toho na něj dopadne nějaký ten kousek při vaření, sem tam si ublinkne i samotný Matýsek. To vše dohromady, plus neodolatelná touha si koupit nějaký ten "hadřík"  na sebe :), mě dovedlo k rozhodnutí pořídit ještě jeden kousek. Původně jsem pokukovala po nezávadném nosítku a la Manduca apod. Četla jsem postřehy a hodnocení maminek v diskuzích. Co mě nakonec přivedlo k tzv. chůvce (jak říkaly naše babičky) je kromě praktičnosti i to, že má v sobě něco tvořivého (úvazy), osobního (volba šátku..mat. barva) a hlavně má historii. A protože se nemůžu poslední dny úbránit pocitům indiánské babičky, šla jsem rovnou ke kořenům Latinské Ameriky. Máťa se zanedlouho bude pohupovat v guatemalském šátku z druhé ruky od firmy Girasol (pár obrázků). Tady nechávám jeden zajímavý web pro nadšence

Výroba guatemalských šátků

Guatemalské šátky tkají indiánské rodiny ručně podle staré tradice. Materiál guatemalských šátků je 100% bavlna. Díky technice úhlopříčného tkaní jsou šátky elastické a podporují držení těla dítěte při různých úvazech šátku. Přírodně ponechaná příze není nijak chemicky zpracovávána. V moderní barvírně s recyklací odpadních vod se příze barví vysoce hodnotnými barvami bez příměsi těžkých kovů. Také při výrobě samotného šátku se nepoužívá žádná apretura ani nedochází k žádnému chemickému zpracování. Šátky jsou utkané o něco delší než uvedené délky a mají proto i po vyprání na teplotu 60°C požadovanou délku.
Poznámka:
V únoru 2007 získal duhový guatemalský šátek (č. 6) hodnocení v Ökotestu "sehr gut" - "velmi dobrý".

Klokanice (18.)

Dneska už bylo lépe...hlavně na duši. Musela jsem se  poprat s realitou, že Matěj je maman. Nejspíš "pochopil", že pokud nebude v bezprostřední blízkosti, hrozí mu místo někde na chvostu smečky...a to on by nerad. Přestala jsem se litovat ...hledat překážky. Říkám si holka, mohlo by být hůř..mnohem hůř, nemusel by se dát utišit vůbec. Uzlíček by se pak kroutil v náručí...nemělo by to konce. Změna došla brzy. Šátkování si užívám (Jestli to takhle půjde dál, budu muset pořídit něco jako Manducu). Jsme tzv. tělo na tělo. Večer už nechci zasvětit jen snaze se ho co nejrychleji "zbavit", abych si mohla jít po svých popř. nastoupit druhou směnu. Když potemní všechna světýlka, stulíme se k sobě pod peřinu a je nám hej :). Holkám jsem se naše společné spinkání snažila vysvětlit, tak doufám, že jim to nebude líto. Fotka je z webkamery, pořízená před psaním blogu....mám prdu nechci se moc ukazovat tj. času na sebe málo..kg hodně.