Kapitulace (17.)

Ráno byly holky sladké. Chovaly se jako ve zpomaleném filmu a měly chuť si společně zalenošit. Dopoledne docela rychle uteklo. Vymáchat plíny před praním, oběd a úklid suchého prádla...venku se střídalo počasí jak na apríla a já jsem se pomalu začala vzdávat naděje na normální letní počasí. Proto se můj odpolední plán zúžil na nákup minimálně těch pogumovaných kalhot a pláštěnky. Holinky v naší velikosti už dodala teta. Než jsme vyjely ven vypadalo to, že máme vyhráno a užijeme si dokonce i trochu sluníčka. Ale nebylo z toho nic. Ve chvilce se obloha zatáhla a jen tak.. tak jsme unikly pořádné spršce. Andulce to nevadilo, na chodnících se hromadila voda a vytvářela pořádné kaluže. Bylo tak v čem brouzdat a skákat :-O. V "centru" jsme nakonec pořídili všechno co bylo třeba. Nejvíc mě potěšila pláštěnka za 49,- Kč..snad vydrží alespoň přes prázdniny :-). Madla vypadá, že je na tom zdravotně lépe, ale i tak musela venku sedět v kočárku. Bylo to náročné pro všechny zúčastněné... v mžiku se dokáže vyvlíknout z popruhů a začne se soukat ven na vlastní nebezpečí, které jí samo sebou vůbec nepřipadá riskantní.

Je skoro večer, ale člověk to ani nepozná. Je tak dlouho vidět! Někdy si to uvědomím až ve chvíli, kdy si holky mnou oči.

Jinak na sobě ještě pozoruji "dozvuky" migrény a jsem pevně rozhodnutá neponocovat!