Podzimní ladění

Milá návštěva zajela k nám.  Setkání s blog přáteli a zvlášť to první je jedinečné, slyšíme své hlasy..vidíme tváře. Nikdy mě nezklamaly. Naopak se vyplnila prázdná místa rozmalovaného obrázku. 

Venku pofukuje a doma je dobře. Do ruky se mi dostalo takové pěkné zahájení podzimu. Phereniska krásně drátkuje a její krajkoví draci do závěsu jen potvrzují nástup období ticha a smíření.

 A jedna společná vášeň. Plstění...tahle kočička hned zdomácněla. Vlnu, která ještě voněla lanolinem byla radost poňuchat. Kuju :)

Když se opozdím

Kostky jsou vrženy a studijní nápor mojí drahé polovičky zažehnán. Na blogu je hned poznat, že se kolesa roztočila a já neměla ani zdání, kdy si budu moci konečně přisednout k pc a dopsat pár řádků. K vánocům jsem od babi dostala na přilepšenou..."něco si kup"..pronesla tiše. Já jen pokývala hlavou a stiskla jí ruku. V myšlenkách jsem částku prohnala pár finančními resty a bylo mi jasné, že mi chybí veškerá fantazie a odvaha pustit chlup pro nějakou prchavou radost :). Ale všechno je jinak..a stereotypy se musí narušovat, aby člověk nedostal ze života dojem, že je jenom dobře promazaným strojem...

...trocha lihu..nová páska
...tajné plány..stará láska
...lehce běží prsty pěšky
...jako kapky v letním dešti
...píšu slova zcela němá
...štěstím objímám tě celá..můj Remingtone :)))

Liebster Blog

Nečekaně a mile potěšilo ocenění od Leti až zo Slovenska. Na duchovní rodině mám ráda tu rozličnost v Jednotě. Leti a její blog je moje povzbuzení ve víře a radost z toho, jak se v obyčejných věcech zrcadlí celé Boží království. Díky!

Ocenění posílám dalším (podle pravidel) 5 promodralým :) blogům. Vybrat pět blogů je lehké, neocenit tímhle awardem dalších dvacet o mnoho těžší.Je ale faktem, že je tu spousta blízkých, které navštěvuji ráda a pravidelně..a těm bych alespoň něco "vzkázala"...

Wlčice : u W. se nechávám inspirovat skutečnou cenou života..v jejím podání denních starostí mi prostě svítá...a krom toho miluji její humor..ten černý obvzlášť :D

Mama-K :voní domovem a odvahou prožít štěstí i s tím, že je potřeba vyjet ze zajetých kolejí

AndyPan : se prostě nevzdává

Iva : horalka, která neuhybá před těžkým stoupáním a umí si užít výhledy

Markéta : God dag!..aneb český domov na švédské vlně

Proměny : se proměnují

Mišata : široké srdce, které věří že Bůh je dobrý a odměňuje se těm, kdo v něho doufají

Pherenis : tohle oko vidí víc, je to možná proto..že se pher umí sehnout i k těm drobným, kterých si vůbec nevšimneme..pak můžeme jen žasnout

Emilka bloguje: jedinečně píše a já se vždycky těším na pointu...


Kohoutí vršek : věci tam plynou, tak jak mají být

Aranel : roste jako strom, který vydává v pravý čas dobré ovoce

Fíkovic rodinka : ještě se moc neznáme, ale uhranuli mě svým pěkným rodiným životem, smyslem pro humor a útulným domovem

Hanďata : my naruby..ten vývoj mě zajímá :), Handy pěkně fotíš a tvůj jedinečný humor :)

Gabro : se choulí v andělských křídlech a dívá se třetím okem.. fotoaparátu..snímky stojí za to!

Barevný svět : tady se nudit nebudete, vlídně vám ukáží jak na to

Marvael : všechno co by vás nenapadlo vytvořit najdete tady..v  krásně zabalených slovech

Jenda : bezpodmínečná láska existuje

Sonja : krásně maluje s citem pro barvu, nejen pro dětskou duši.. disciplína je pro ní samozřejmostí a určitě není bez odměny...když nevíte co a jak vytvořit nebo prostě chcete jen odhodit pár kg..hupněte sem

Windows malování

hádejte co to je? autor se nepodepsal..ale já to nejsem :)

Tenhle prográmek jsem v našem pc tiše ignorovala.I za pomocí sprejů..kapátek a čehosi dalšího nevzniklo nikdy nic lepšího než moderní pojetí reality v podobě puntíků, klikiháků..koleček a kombinování barev. Dneska to bylo ale jinak.. tady jsem si vypůjčila bloček..jinde jsem nasbírala chmýří a "malování" to všechno "dalo" dohromady. Nová zkušenost..nová radost :). Hezké léto!

Jednoduchá změna

Možná jste si všimli...jsem blogger nenechavý, ráda změnu. Pro ty co jsou na tom podobně..blog  "proměňují" podle ročních dob, svátků...nálady :), mám jednoduchý tip jak si změnit pozadí. Moje použitá šablona je vodoznak. Obrázek se dá použít jakýkoliv. Pak už stačí jen prokliknout http://shabbyblogs.com/?page_id=108 a vybírat. Když vás něco chytí za srdce klikněte na get the code. Tento kód celý zkopírujte a vložte jako miniaplikaci ..+HTML/JavaScript (rámeček Obsah). Přeju hodně legrace!

Jarní úklid jinak

Nevěřím na lehký život, ale v ten šťastný ano. Bývá někdy za naší představou, nechutí udělat věci jináč...mám čas hledání. To slovo už samo o sobě nepřináší absenci pocitů jako je frustrace, stereotyp..nebo vnitřní slepota. Objektivní příčiny, proč k takovým turbulencím dochází, tu jsou, ale moje snaha o sebezpyt mě obvykle dovedla k nudné sebelítosti...nejsem psychlolog. Takže opouštím analýzu a vracím se k osvobozující Cimrmanově teorii poznání (viz.pod čarou). Vím, že nevím nic. To je hodně znejišťující a na nějakou minimální chvíli mě to zabaví, než si začnu pohrávat s nepřesnou pravdou. Jenže právě ta chvíle, ta chvíle relativního klidu někdy dokáže divy.
Mimo jiné "končím s" (měním nadpis) WorkingMama..ta holka je už prostě unavená :).
...a s tím úklidem to moc nepřehánějte :)...

---

CIMRMANOVA TEORIE POZNÁNÍ
TEORIE POZNÁNÍ
Dle F. C. Bohlena                                           Dle J. Cimrmana
PRAVDA - nepřesná                                           OMYL - přesný
ZPŘESŇUJEME PRAVDU                                          VYVRACÍME OMYL
VÍME VŠE                                                    NEVÍME NIC
Podle vulgárního materialisty Bohlena je základním pojmem našeho poznání PRAVDA, i když Bohlen připouští, že je zpočátku NEPŘESNÁ. Cimrman naproti tomu říká, že základním pojmem poznání je OMYL, zpočátku samozřejmě PŘESNÝ.
Jak se naše poznání prohlubuje, dostáváme se do druhé fáze poznávacího procesu, v němž podle Bohlena ZPŘESŇUJEME PRAVDU, kdežto podle Cimrmana pouze VYVRACÍME OMYL.
Konečným cílem našeho poznání je pak podle Bohlena stav, kdy je pravda už naprosto přesná a my. VÍME VŠE Podle Cimrmana je na konci poznávacího procesu omyl zcela vyvrácen a my NEVÍME NIC.
Ovšem pozor. Já bych nerad abyste Cimrmana pokládali za nějakého agnostika či nihilistu. On chápe poznání jako proces v podstatě pozitivní, při němž se vymaňujeme z počátečního omylu, abychom - jak doslova říká - "stanuli nakonec před tváří Všehomíra s hlavou jasnou a prázdnou." To, že na konci poznání nevíme nic, je jen logickým důsledkem jeho externismu. V procesu poznání se totiž, jak jsme si ukázali na této křídě, blížíme k místu, kde věc není. Dojdeme-li tedy až k objektu samému, nedostaneme se, jak tvrdí Bohlen, k jádru věci, nýbrž šlápneme do prázdna. Takže na konci poznávacího procesu nevíme sice nic, ale zato to víme správně.
Opět se tu ale vyskytuje příslovečný cimrmanovský rozpor (Cimrmanscher Widerspurch): jeho teorii poznání lze aplikovat na celé jsoucno, ale s jedinou výjimkou - a tou je Cimrmanova teorie poznání samotná. Aplikována sama na sebe sebe samu totiž vyvrací: buď je OMYLEM, anebo ji NEVÍME.
Avšak Cimrman si i tady věděl rady. Těsně předtím, než vyslovil svou finální větu NEVÍME NIC, udělal tzv. KROK STRANOU. Tím stanul - ovšem jen na chvilku - na půdě vulgárního materialismu, odkud mohl svou teorii poznání uznat jako objektivně pravdivou
Závěry obou teorií spojil pak Cimrman ještě tzv. DVOJTEČKOVÝM OPERÁTOREM, který oběma protichůdným tvrzením dává společné vyústění slavnou filosofickou větou: VÍME VŠE: NEVÍME NIC.

Otevřené dveře

Milí přátelé...asi většina z vás byla svědkem mých pocitů z anonymních návštěv blogu, který jsem nakonec pod tlakem obav zavřela. Byla jsem moc vděčná za vaše emaily a zájem o další "setkávání za zavřenými dveřmi". Čas plyne a někdy se některé věci posunou tam, kde by člověk nečekal. Zjistila jsem, že omezené sdílení mě nějak připravilo o radost být s vámi v těsnějším kontaktu. Při nakukování jinam jsem se cítila provinile..a špekulovala nad tím, kdy už by bylo slušností nabídnout vstup do vlastní zahrádky. Je to týden..kdy tiše zkoumám co mě vede k znovuotevření...nemocné ego :)?, seberealizace..těžko říct, srdce je natolik záludný orgán. Nejvíc bych si vsadila na izolaci, kterou právě blog příjemně rozpouštěl hned na několika místech. Ještě se trochu paranoidně :) klepu, ale chci...otevřít dveře. Budu ráda, když vezmete za kliku, dáte vědět...ještě jednou děkuji, za vaše příspěvky a podporu.

Happy new year!! (4.)

Tak jsem nepřestala počítat dny, přestože nedodržuji denní záznamy. Má to svoje kouzlo, díky kterému jsem zjistila, že se den se dnem sešel a uběhl celý rok od chvíle, kdy jsem začala psát pravidelněji. Trochu vzpomínám a "listuji" loňským létem, kdy mě ještě vůbec netrklo, že nás bude víc a Matýsek už byl mezi námi :). Je tu další rok, moc mě nezajímá co bude, raději bych prožila, to co je.....

A začnu třeba dneškem. V noci zabíračka. Chvílemi jsem propadala panice, že jsem neztratila jen soukromí, ale i zbytky zdravého rozumu. Matěj se kroutil, kníkal...nakonec jsem ho už vyčerpaná  uvázala do šátku.....pak šup do postele. To se mu líbilo moc. Hned ztichl, odfukoval, hluboce usnul. Já jen tak na půl oka asi jako těhule. K ránu nás přišla Mája vzbudit o něco později. Někdy má choutky vstávat s východem slunce, což je v tuhle roční dobu, kdy se sluníčko klube taky v 5 ráno, vražedná kombinace. Můžu poležet do 9. Holky po snídani vyběhnou s tátou na nákup. Kulíšek znovu průběžně pláče kvůli kolice skoro až do oběda. I když to obvykle nedělám, natočím mu vanu s teplou vodou. Koupel mu vždycky trochu uleví. Spojím to s lehkou masáží bříška. Zdá se, že je lépe.

Odpoledne jedeme ven. Máťa spokojeně chrupe v kočárku. My foukáme do pamprdlic, až do chvíle než dojde nečekaně k prvnímu "veřejnému" kojení. Po dlouhých přípravách, kdy hledám odlehlou lavičku nebo se motám do deky, dojde konečně i na jídlo. Jenže...chyba lávky. Majda se vysoukala kamsi, Andulka našla moc zajímavou květinu...takže vybíhám s prsem vstříc nešťastné dvouleťáčce, abych jí pomohla dolů...naháním tu rozumnější, aby se zbytečně nevzdalovala. Přestávám vnímat okolí do chvíle, kdy si ke mně přisedne rozesmátá Alena (spolužačka ze ZŠ). Povídáme...holky si už pěkně hrají s jejím starším gentlemanem Vaškem v betonových skružích. Je to prča...nostalgicky vzpomínáme jak jsme si ve skružích hráli my, jak tu vůbec nebyly stromy ani chodníky....a vůbec nám to nepřišlo divný :D. Chvíli se ještě společně procházíme, je pěkný večer. Maraton zvaný ukládání se dneska zdařil. Proto v půl 8 už stahuji fotky. Ideální....... ne vždy dosažitelné :)). Tak si to vychutnávám.

Do třetice všeho...ocenění!

Tak se trochu stydím...dostalo se mi krásného ocenění od Radky z Barevného světa..tj. světa, který je plný nápadů kreativní maminy, jak je možné trávit čas s dětmi nebo zútulnit domov vlastní rukou.  Když jsem si nechala přeložit v Google-překladači co vlastně versatile znamená ... všestrannost, přepadla mě mírně panika...nevládnu defacto ničím...šití, háčkování, pletení, vyšívání...(jestli teda nepočítám jednu výšivku :)).Nebudu v tom radší pátrat a přijmu toto ocenění jako výzvu, povzbuzení a "pozdrav" od milé osůbky. Radu DÍKY!! 
A aby toho rdění nebylo málo, bylo mi věnováno tohle krásné srdíčko na dlani od Aranelky a Handy. Nádhera!!. Moc děkuji. Tohle ocenění bylo vytvořeno jako projev díků...pro virtuální přátele, kteří jen nenakouknou..ale  povzbudí, poradí nebo třeba i nesouhlasí ve svých komentářích. Na oceněních mám ráda, že jsou takovými šiřitely dobré nálady. Nejenom, že je člověk mimochodem :) dostane, ale může je taky předat dál.....a to mě strašně baví!!! Takže hola-hej, všechna tato ocenění "posílám":
Aranelce, Monče z "Jiného světa", Radu z "Barevného světa", Joan z "Fifi a mimi", Mišce z "Mišákovic", Jance z "Proměn", Nestárnoucí holce AndyPan, Mamma-K z Londýna, Natali, Nadšené fotografce Gábi, do "Koutku kde je dobře" Velchi, Handy, jen tak..pro Sam, ABSE, Anežce s Emičkou,

Zběsilá změna

To jsem nevěděla, že hnízdící hormony jsou tak agresivní, že se nezastaví ani před blogem :) a tak si..připravuji koutek pro nové zážitky, nápady a tužby. Možná ale budu ve skutečnosti ráda, jestli se mi podaří dát dohromady pár řádků. Obavy i štěstí...tak nějak se to ve mně motá.

PS: Jinak jsem si všimla a nevím, jestli v to nehraje roli změna názvu, že se ve vašem seznamu blogů vůbec nenačítají naše nové příspěvky, snad to pan Blogger nějak vychytá. Moc nerozumím proč se to děje...link přece zůstává stejný, mno uvidíme.

Proč se jmenují Malé ženy...Malé ženy

Když jsem zakládala blog byla už Andulka na světě. Neměla jsem moc konkrétní představu o tom jak a o čem budu psát viz. Co z toho vypadne. O to složitější bylo vybrat název. Nic mě nenapadalo do chvíle, než se ke mně přibatolila Anni s vypáleným CD mého oblíbeného filmu..Little Women. Film o dospívání 4 sester pod moudrými křídly jejich maminky..každá jiná, každá s jinou touhou..životním příběhem, přesto v pevném spojení. Hezký příběh..zanechal ve mně stopu optimismu uskutečněných snů i hodnot, které si nikdy nemůže smrt přisvojit, protože patří do světa živých. Neváhala jsem..blog se tak jmenuje 3 roky. S postupem času jsem ale spíš než s filmem začala jméno spojovat s mými dvěma holčičkami. Teď, když se situace mění, zkouším hledat nově. Pár tipů už mám..., i když v aj. Tak se nechte překvapit..nezvyk to bude v každém případě :)).

Ocenění

Pravidla pro udělení jsou:
1) Poděkovat osobě,která vám ocenění věnovala
2) Umístit logo na svých stránkách
3) Dát odkaz na osobu, která vám toto ocenění věnovala
4) Napsat o sobě 7 věcí, které mohou být zajímavé pro ostatní
5) Nominovat 7 tvůrčích blogů
6) Dát odkazy na vámi nominované blogy
7) Napsat na vámi nominované blogy, který prozradí vaše jmenování...

1. Milá Aranelko, moc Ti děkuji. Jakoby ocenění přicházelo ve chvíli, kdy jsem  v takovou poctu ve své krátké blog-existenci nedoufala. Jenže, jak je známo, nezasloužené štěstí je snad ještě šťastnější :). Mám radost! A hle co to se mnou dneska provedlo :DDD, změnila jsem šablonu..a otevřela se zase novému pojetí našeho "ženského světa".

3. http://aranelka12.blogspot.com/

Sedm věcí...vůbec nevím co psát. Kdo mě znáte, víte, že moje životní cesta je spojená s Bohem..Izraele, Ježíšem i tou třetí osobou  ...Svatým Duchem (Kreativita sama). Všechny tři v Jednom  hluboce obdivuji  a miluji.  Ráda bych svůj život prožila v co nejmenším vzdoru proti jejich laskavé a tiché snaze mě obnovit . Čím dál ..tím víc mám totiž dojem, že Boží vůle je opravdu to nejsladší, co by si ve své podstatě člověk sám vybral, pokud by znal celou Pravdu. 

Teď k tomu co mám ráda a proč. Snad to nevyzní trapně, ...nu což, ocenění je ocenění :))

1. Happy End ve filmech..v životech. Obecně ráda čtu nebo poslouchám ..příběhy. Jsou pro mě plastičtější a dostupnější, protože běžnou filozofii nebo intelektuální diskusi ve svojí povaze těžko vstřebávám do běžného života.

2. Obrázky malované, šité, vyřezávané...focené...nemám vyhraněný styl. Je to další způsob jak hravě vajádřit myšlenky, pocity..hodnoty.

3. Bibli Kralickou z mého pohledu nepřekonanou :). Chvílemi nejasná slova, ale v kontextu se dá myšlence porozumět. Je pro mě ryzí a ráda se k ní vracím.

4. Žalm 16:

Ostříhej mne, Bože silný, neboť v tebe doufám.
Rciž, duše má, Hospodinu: Ty jsi Pán můj, dobrota má nic tobě neprospěje.
Ale svatým, kteříž jsou na zemi, a znamenitým, v nichž všecka líbost má.
Rozmnožují bolesti své ti, kteříž k cizímu bohu chvátají; neokusím obětí jejich ze krve, aniž vezmu jména jejich ve rty své.
Hospodin jest částka dílu mého a kalicha mého; ty zdržuješ los můj.
Provazcové padli mi na místech veselých, a dědictví rozkošné dostalo se mi.
Dobrořečiti budu Hospodinu, kterýž mi radí; nebo i v noci vyučují mne ledví má.
Představuji Hospodina před oblíčej svůj vždycky, a kdyžť jest mi po pravici, nikoli se nepohnu.
Z té příčiny rozveselilo se srdce mé, a zplésala sláva má, ano i tělo mé v bezpečnosti přebývati bude.
Nebo nenecháš duše mé v pekle, aniž dopustíš svatému svému viděti porušení.
Známou učiníš mi cestu života; sytost hojného veselí jest před oblíčejem tvým, a dokonalé utěšení po pravici tvé až na věky.

5. Cestování ...pro mě poznání..změna pohledu. A nemusím zrovna za velkou louži. Je to i o přístupu v životě. Ráda jsem v pohybu, přitom nesmím zapomínat  na přítomné chvíle.

6. Psaní...to jsem objevila s blogem, jinak jsem nikdy "psavému koníčku" nepropadla :).

7. MOJE RODINA ...to všechno viz. nahoře se prolne do sebe a vznikne místo..kde se můžu dávat a přijímám krásné poklady. Díky Bohu!!!

Velice ráda předám dál: Emička a Anežka, Absa, Malevičovic blog, Marekovci, Mrožkulka bloguje, Velchi, Natyi-Photo

Přirostl mi k srdci (86.)

Nikdy bych nečekala, že mi blog přiroste k srdci. Že se k němu budu večer tak ráda vracet, že se budu ráda probírat uplynulými dny a vzpomínat. Už vůbec mě nenapadlo, že se budu těšit na své blog přátele ..užívat si jejich drobné radosti, výlety..soucítit s jejich strastmi, čekat na jejich radu..reakci ..komentář. Nečekala jsem, že si ho bude užívat i Míra ..netknutý internetovou komunikací :) a s chutí dočítat. Chci poděkovat všem za milá slova. V částečné izolaci ženy na MD, jste mým dalším oknem do světa..., prostě nezblbnu a nezblbnu :-).

Dneska bych se ráda vrátila ke knížce The Schack (Knižní klub), kterou jsem dočetla ca. před čtvrt rokem. Nejsem recenzista nebo kritik, proto si za sebe nic podobného netroufnu nabídnout. Ale připojuji stručný popis a pozvání..."vemte jí sebou na prázdniny, nebudete litovat"

O čem tedy je..alespoň v krátkosti: Missy, nejmladší dcera Mackenzieho Allena Phillipse, je unesena během rodinného výletu a důkazy o tom, že byla pravděpodobně zavražděna, se najdou v opuštěné chatrči uprostřed oregonské divočiny. O několik let později obdrží Mack, utápějící se v nejhlubší beznaději, podivný vzkaz, který vypadá, jako by byl od Boha, a ve kterém ho pisatel zve na víkend do chatrče. Přestože Mackovi jeho vlastní počínání připadá nanejvýš pošetilé, vrací se jednoho zimního odpoledne na toto místo, aby znovu vkročil do samého středu svých nejtemnějších nočních můr. To, co tam najde, navždy změní jeho život. Je téměř neskutečné, že se kniha, kterou si její autor původně vytiskl sám pouze v několika kopiích pro svou rodinu a své nejbližší přátele, stala bestsellerem deníku New York Times, přeloženým do 35 jazyků. Chatrč oslovila miliony čtenářů svérázným, ale srozumitelným obrazem Boha, soucitného tváří v tvář velkému zlu. Na mnohé z nich zapůsobil Velký smutek hlavní postavy, to strašlivé břemeno, které často doprovází těžkou ztrátu a je tak běžnou součástí lidského údělu, že nás to nutí se ptát: Kde je Bůh, když ho nejvíce potřebujeme? A kdo vlastně je Bůh? ...možné koupit ZDE

Je mi smutno

Ztratila se mi šablona. Proklikla jsem nabídku Návrh.. a dostala se do Google vylepšení..je mi moc smutno, asi spíš šok..přišla jsem o svoje prostředí, kde se mi líbilo a nejde to vrátit. To je ta moje povaha, vyzkoušet Novinku :-( ach jo.

...a všechno je jinak

Nezastavit se, vyvíjet se, měnit se....no jo, je to tak, změnila jsem šablonku :-). Poslední dobou jsem se do blogu vracela jako do pokoje, který má sbaleno. Přes sedačku, stůl, knihovnu a židle je přehozena bílá látka. Je na čase jít, nemám pocit smutku ani chuť se loučit.

Co z toho vypadne

Jsem celá rozrušená jsou to moje první řádky. Nehodlám tu psát bez chyb pořád se zastavovat a kontrolovat diakritiku a přeříkávat si v duchu vyjmenovaná slova. Jestli tu najdete hrubku tak....prostě pardon. Je těžké se tu nějak definovat a tak zatím nechávám běžet prsty po klávesnici a opravdu netuším co z toho vypadne. Co budu vlastně psát a komu. Budu psát pro sebe nějaký veřejně neveřejný deník nebo pro druhé s patřičnou sebekontrolou. Asi to bude krušný vývoj..ale proto do toho vlastně jdu. Možná mě to tu něco nového naučí budu se muset zamýšlet nad věcmi které bych prostě jednoduše přeskočila. Půjdu takzvaně s kůží na trh..to zní fakt hrozně. Jsem na mateřské. A to je diagnóza ne že není. Nemáte čas na sebe a když ho máte tak ho investujete většinou do toho abyste ho měli a tak furt dokola. A tenhle blog bude snad..uf..věřím kamínkem v tom soukolí a než ho stačí někdo vyndat tak se to prostě na chvíli zastaví .