I na dnešek bylo navařeno. Takové dny mám opravdu ráda. Dny, kdy se nemusím starat o nákup a polední gáblik. Je pak čas na skládání puzzle, malování nebo hraní s Andulkou během dopoledne, kdy Majdě spinká. Anička mě tentokrát vymalovala v bouřce a lijáku. Jsem bez deštníku, ale přesto mám na tváři úsměv od ucha k uchu. To je úplně mimo. Dětský svět mi v tomhle připadá zvláštní...domaluje veselí i tam, kde není. Naivita? Nezdá se mi..možná je to jen přístup k životu, učím se ho :). Odpoledne vyrážíme na procházku za šípky. Uděláme si korále. U lesa je jich spousta. Anička už se začíná těšit z rituálů jednotlivých roční období a vypráví Majdušce co jí všechno na podzim čeká za nádheru. Při sběru se mi nepodaří naše batole uhlídat a jeden exemplář šípku se jí podaří schroustat..je to neuvěřitelné, co si strčí do pusy, přitom s dnešními těstovinami dělala takové óbštrukce.
šípky jí asi neublíží...Já to těm dětem úplě závidím...neuím to ani trochu. kdo ví, jestli jsem tu uměla jako dítě...
OdpovědětVymazatKrásná koláž, šípky jsou pěkné. Korále jsou dobrý nápad:-)
OdpovědětVymazat