...že brzy lásky čas. V životě se mi už kolikráte zadařilo přijít s někým na křižovatku, kde žiju věci jináč, páč mám svoje výhledy a dotyky..jsou pro mě opravdové a tak je chci i ponechat. Co s tím, aby člověk neztratil důvěru, porozumění a koneckonců i přátelství. Posledních pár dnů proplouvaly myšlenky...o tom co je v takové chvíli potřeba hájit. Přišlo mi pár slov. Zkusím je napsat, třeba tu budou čekat i na někoho z vás:
Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, a lásku bych neměl, jsem jako dunící kov nebo zvučící činel. A kdybych měl proroctví a znal všechna tajemství a měl všechno poznání a kdybych měl veškerou víru, takže bych přemisťoval hory, ale lásku bych neměl, nic nejsem. A kdybych dal pro nasycení chudých všechen svůj majetek a kdybych vydal své tělo k spálení, ale lásku bych neměl nic mi to neprospěje. Láska je trpělivá, dobrotivá, láska nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. Nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nerozčiluje se, nepočítá zlo. Neraduje se z nepravosti, ale raduje se spolu s pravdou. Všechno snáší, všemu věří, ve vše doufá, všechno vydrží. Láska nikdy nezanikne. Proroctví-ta pominou, jazyky-ty utichnou, poznání-to pomine. Neboť jen částečně poznáváme a částečně prorokujeme. Když však přijde to, co je dokonalé, pomine to co je částečné. Když jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, uvažoval jsem jako dítě. Když jsem se stal mužem, zanechal jsem dětinských věcí. Neboť nyní vidíme jako v zrcadle, zastřeně, potom však uvidíme tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, potom poznám důkladně, jak jsem byl také sám poznán. Nyní zůstává víra, naděje a láska, tyto tři věci. Ale největší z nich je láska.
(apoštol Pavel píše do Korintu)
Tyhle svěže nazelenalé kvítky mě zastavily cestou z nákupu. Letošní jaro mi dělá dobře..takové wellnes po té usmrkané zimě :).
Ty mrkve jsou super.
OdpovědětVymazatSouhlasím... ♥
OdpovědětVymazat