Klíčíme

Nechala jsem naklíčit mungo. Chutná podobně jako vyloupaný čerstvý hrášek. I holkám tu chuť připomíná, takže si pomalu doplňujeme živiny. Mezi ty nejvýraznější patří vápník, hořčík, železo, kyselina listová, draslík a vláknina.

Někdo má dům na stromě..u nás je to převážně pod stolem nebo dokonce pod židlí. Majda si naivně myslí, že se tam budou moci před deštěm schovat s M.společně.
Poslední dny mám radost z jedné zdánlivé maličkosti, která ale dostála příjemných změn i v mojí psyché. Kamarádčina rada, abych holky v době Matějova dopoledního spaní vyšupkala pěkně do pokojíku, kde si budou hrát, učinila divy. Mám čas dělat svojí práci v klidu. Dneska, i když v ruce držím hadr, dokážu v sobě porovnat spoustu věcí. Odpočívám a hlavně moje snaha je vidět..je udržitelná...necítím se jak žáček, který pořád propadá u zkoušky. Holkám jsem vysvětlila pravidla, co se kde smí a nesmí podnikat. Nejprve pištěly, ale když jsem dala jako přidanou hodnotu výhody mámy v in-stavu, daly si říct. V dětském pokojíku to běží jak to leží :), ale stejný stav není  po celém bytě. Večery tak nepadají na tzv. druhou směnu. Je čas na povídání, háčkování..a kdoví co ještě...třeba blogování :).
Velký údiv...že tu černou blikající hračku nepustím dál z ruky. Jojo tady jsem prostě sobec :)).