PYSSLA (15.)

...jsou zažehlovací korálky. V Ikea to nazvali právě takhle, ale co to znamená, ví asi jen lidé ze Švédska. Byla tu snaha holky zapojit, udělat si prima dopoledne. Dá se říct, že obě moje touhy se naplnily až na to, že se nejednalo o žádné umění, ale o pouhé přesypávání...rozhazování..nakonec se nejvíce ujaly v dětské kuchyňce. Je to pořád stejné schéma. Místo, aby se Anička soustředěně věnovala tomu co je v plánu :)), nadšeně přivítá každou blbinu, s kterou Majda dorazí. Po obědě se holky těší na pohádku. Tentokrát pouštíme Nemův příběh. Disney realitou nešetří. Hned v prvních deseti minutách rybí tatínek přijde o svojí maminku...a 99% jejich rybích dětiček. Andu sedí... lapá po dechu. Vidím, jak se jí v hlavince točí spoustu otazníků. Je ve věku, kdy pomalu objevuje, že se život v dobré a zlém světě potácí ve slušně nejistých kolejích. Odpoledne se stavujeme v papírnictví. Máme tu jediné..nic moc, ale samoschnoucí hmotu v barvě terakoty měli!! Je to ostuda. Na okně nám visí jeřabiny, šípky z loňského roku. Je tu nápad co by šlo udělat..ale jak to dopadne, uvidíme.