Výstup z ponorky.... (322.)

..by byl třeba. Už je líp. Zdá se, že bych mohla konečně vzít holky na hřiště, sluníčko, prostě ven.  Přes veškerou snahu už bylo dnes cítit, že nám to domácí vězení moc nesvědčí. Chvíli knížka, pastelka, pohádka blbnutí...ufff. Čím dál víc se cítím být nějak línější. Všechno mě tlačí a v noci se budím. Matýsek o sobě dává vědět pořádnými šťouchanci. Do toho párkrát návštěva Majdy nebo Andu se špatným snem a máme tu spánkovou deprivaci jak vyšitou. Ne to přeháním, ale je fakt, že s prckem to bude náročné. Zvlášť ten první rok kojení. Holky už teď tak trochu testují, jak to s tou mojí autoritou je . Vypozorovaly potvory, že jsem nějak pomalejší, možná i  míň důsledná....připadám si jak v nějaké smečce :).