O křesle a nočním návštěvníkovi (318.)

Pod naším novým patrem se tak trochu začaly hromadit věci, které čekají na odsun nebo naopak na realizaci. Mezi ně patří staré křeslo, ke kterému jsem přišla pro mě netypickým způsobem. Je pravda, že poctivý úšak odlehčeného stylu, který by se hodil do obýváku a nezabral více místa než běžné křeslo byl mým dlouhodobým snem. To, že ten svůj sen potáhnu od popelnic mě ale nikdy nenapadlo. Bylo to jednou odpoledne. Mladší pár podle všeho stěhoval nebo spíš likvidoval pozůstalost svojí babičky. Právě ho dotlačili do boxu pro kontejnery. To co se ve mně zvedlo bylo až komické...brala jsem schody po třech. Když jsem ho uviděla poprvé z blízka, měla jsem dojem, jakoby ho pro mě někdo nachystal. Vyřezávané područky odpovídaly zdobení na našem příborníku. Bude to skvělý pár..z bazaru a komunálního odpadu :)). Volám Mírovi na mobil. Neohřálo se tam ani chvilku. Skoro rok postávalo v naší předsíni. V rámci gruntování po výměně pokojů, došlo i na něj. Chemicky jsem ho očistila, i když je čalounění zachovalé tj. novějšího data. Nicméně se mi nelíbí. Ráda bych ho nechala obléct do jiného "kabátku". Jak jsme zjistili, přišlo by to na nějakých 4.500,-Kč :-O. Krom toho .....by se musela dát pryč kvůli místu menší dvousedačka ( ne zcela rozbitá od holek, Mírou velmi oblíbená)..asi chlápete, že je to naše třecí plocha, neb mojí lásky ke starému ušounovi neubývá :)). Bylo by to vážně těžké loučení..., takže raději nespěchám..vyčkávám..žadoním. Snad se na něj někdy dostane. Včera posloužil Magdičce, která trpěla zřejmě noční nejistotou. Jsem ráda, že to vyřešila právě takhle a nesnažila se dodrápat až do mojí postele.