V podobě opravdu hutné rýmy, doprovázené bolestí hlavy i kloubů. Jak rána palicí. Večer dorazil Míra ze školy a podle všeho je na tom o něco lépe než já jen diky tomu, že se u něj nepříjemné příznaky ozvaly o den později. Třeba to bude jinak. Já jsem každopádně k ničemu. Dokonce i vršící se předměty, přetékající myčka nebo dokola hrající hudba v dětském pokojíku mě nezvedly z otomanu. Vidina, že je přede mnou ještě plnění nesmyslných sčítacích formulářů mě hrozně žhaví. Proč já trdlo vůbec otevírala dveře. 2,5 milionů lidí je bez starostí. Prý víc pracujeme nebo pobýváme mimo domov. Nebudu to nikomu vyvracet :), ale příště nejspíš .......budu víc pracovat nebo pobydu mimo domov. Jak jste na tom vy?
No a tady je trochu (viz. nahoře) zakopán pes nového názvu blogu...to working neznamená až toliko, že bych chtěla častěji svírat mop v ruce :), jako spíš pustit do našeho života víc tvořivé síly.
Jestli se to podaří fakt nevím. Modlím se za tu správnou inspiraci. Když se do obyčejných věcí totiž pustíte s El Šadaj (Všemohoucím), máte pocit jakoby jste stáli vedle Něho a mohli s úžasem sledovat, jak rozbaloval oblohu a usazoval hvězdy. Díváte se a nemáte chuť na nic jiného, než vyjádřit jak je úžasný. Tohle mě opravdu sytí a osvobozuje.
Si se rozjela s tím psaním :o).Nestačím dočítat :-).
OdpovědětVymazatDoufám,že kup se uskuteční a budeš spokojená.
Pán je všude a určitě dohlíží i na tvé přátele v Japonsku.
Nooo super výzva, jsem zvědavá na tvoje výtvory, mně zatím stačí háček, jehlice jsem nepokořila a šicí stroj přenechám raději babičce...:-)) Ale pokochala jsem se u nechutně šikovné Laurraine!
OdpovědětVymazatPiš,piš,mijo naše..taky mě bere tvoření.a.le nejsem důsledná a nesmí jít o šití...můj den by měl mít víc jak 30 hodin:-(
OdpovědětVymazatMiško: Tempo 4 záznamy za měsíc...to byl vývoj buď toho nechat a nebo to změnit, mno uvidíme jak dlouho mi to vydrží :-D jestli já nejsem běžim nebo ležim.
OdpovědětVymazatNaty: já neumím šít na stroji vůbec. Takže to bude opravdu premiéra. Co tvoje jahodová zátiší, těším se na novinky. Moc hezky fotíš holka :).
Andy: Krokoták :) ten název mě vždycky rozesměje, ale jde ti to. Taky jsem zvědavá jak mi půjde zrovna šití, kde jde hodně o přesnost a trpělivost. Obojí je proti mé přirozenosti :))). U vyšívání jsem to celkem zvládla jen se člověk nesmí podívat na druhou stranu. To je obvykle hrůza.
Milá Mijo tvoř. Tvoje psaní je skvělé. Věřím, že i v jiných oblastech se tvoje tvůrčí schopnosti projeví.
OdpovědětVymazatMiJo, moc se mi líbí tvůj nový vzhled blogu. A taky mám už nějakou dobu vybraný šicí stroj, taky Janome,dokonce jsem na něj dostala přispěno k narozeniným(což už je 3měsíce), ale pořád do toho něco přichází co je třeba platit jiného:-( a od té doby také podražil. Ale už se nemohu dočkat a snad o velikonocích už bude mít u nás své místo. Moje maminka je vyučená švadlena, na nás děti šila hodně, ale kvůli očím (10dioptr.) pak už tuto práci nedělala, já se sice učila šít v rámci školy(typu rodinného, co byly po revoluci, ale jsem zvědavá, jak to půjde. Mně nejvíc nebavilo to dodělávání.Ale na ruční práce jsem taky nikdy nebyla a vloni jsem sama od sebe vzala háček do ruky.:-) Jo, čas, okolnosti a děti člověka mění.
OdpovědětVymazatTak přeju, ať ti to šití jde od ruky
Kopretinko, tak to máš v mamince oporu, u nás k posledním profi-uživatelům šicího stroj patřila babička s dědou. Děda svého času šil obleky u Adama, ale obávám se, že z jejich preciznosti mám. minimum. Je ale pravdou, jak píšeš, že okolnosti a děti člověka mění. U mě teda došlo k mnoha změnám z lásky :). Možná, že právě trpělivost patří mězi ně...
OdpovědětVymazatPřeju ať se zadaří stroj koupit brzy. I u nás je často fůra věcí, které by bylo třeba...:). Jinak si pamatuji na vašeho ušitého psího kamaráda. Byl senzační, jsi šikulka!