Dopoledne odváží Andulku na angličtinu Míra. Jsem tak ráda, že nemusím odkroutit obě cesty, mezi kterými nejsou ani 2 hodinky času. Snažím se poklidit a připravit pár věcí na oběd. S Madlenkou pak do jazykovky vyrážíme kolem půl jedenácté . Anni vyzvedávám v dobré náladě. Ještě se stavuji pro strouhanku...když se mi holky snaží propašovat do košíku s prosíkem bonbóny. Co to je?? ..koukám nevěřícně na pytlík gumových protéz všech možných živočichů. "Mami to jsou zuby"..směje se Andulka. "To je hnusný jíst něčí zuby"..konstatuju a nebudu přehánět, když řeknu, že jsem zadržovala nevolnost. Holky ale byly úplně opačného názoru. Takže jsme je nakonec koupily a byla z toho zábava na celý zbytek procházky k domovu.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
-
O víkendu jsme tzv. nevytáhli paty a zapli topení. Někdy to tak dopadne. Ležíme dlouho v posteli, snídáme pozdě...hrajeme si několik hod... -
Letos jsme barvili kraslice přírodninami. Nikdy jsem to ještě nezkoušela. Doma byl jen sáček červeného zelí, slupky od cibule a...
:-))))
OdpovědětVymazatU nás jsou hodně v oblibě tyhle zoubkový bonbónky!:-)
OdpovědětVymazat:oD neboj ono jim to nezůstane...vyrostou z toho :o))
OdpovědětVymazatPřesně tyhle pocity jsem měla já,když to děti přinesly od babičky- vzpoměla jsem si na protézky stařečků a stařenek na nočních stolcích....no, ale nakonec racionální smýšlení převládlo a jeden jsem taky ochutnala, dokonce s nima bylo i hodně legrace:))) Radka
OdpovědětVymazatRadu už jsem taky ochutnala :), jsou fajn.
OdpovědětVymazat