Ten tak voní (22.)

Ráno jsem mohla chvíli poležet. Máťa byl v klidu a hezky chrupkal. Holky si z předešlé noci odnesly nějaký ten restík...tudíž byly při chuti si přispat. Míra jim připravil snídani. Kolem poledního se loučíme pohledem a mlčky. Oba toho máme tzv. plné brejle. Termín zkoušek (státnice) se blíží resp.15.6. bude po všem. Napětí roste. Je tu přirozeně velká touha celou věc uzavřít úspěšně bez protahování do dalších termínů. Tak věřím...doufám...těším se na prázdniny. Den jsme prožili fajnově. Je tak pěkně, že se člověk snad ani nemůže trápit :)).

Odpoledne balíme, pádíme na hřiště, kde nás čekají dvě moc fajn tety ...tlupa na hraní a hlavně zmrzlina. Seznámit se s nějakou další místní maminkou není problém..všechny jsme tak trochu hladové po komunikaci. S žádnou jsem ale neměla chuť pěstovat kamarádství, pravidelné chození ven, výpomoc v hlídání dětiček apod. Pak jsem potkala Lucku. Sama mě vtáhla do řeči. Zdálo se mi, že se s námi cítí dobře. Představila mi svoje dvě holčičky...šestinedělní Verunku s 4 Kristýnkou. Nejvíc nás pobavilo zjištění, že bydlíme od sebe jen tři poschodí :-0. Je to pár týdnů, co mi Lucka představila Veroniku ze sousedního domu. V út jsme spolu venku "čekaly na bouřku". Pokukovali po našich rozdováděných drobečcích, bavily se....s oběma mi je prima, nasmějeme se ...vypustíme trochu té páry všedních starostí.

Dnešní ukládání byla idylka. Matýsek zaspal v kočárku tak tvrdě, že jsme měly my holky dostatek času i klidu na pokoupelovou masáž. Zvlášt Majda, která toho toliko ode mě neužila, se usmívala. Možná proto mladší kočička usnula hned u Krysáků. Ta starší si "naporoučela" brášku do postýlky. Tulili se ..."mamí ten tak voní". Máťa byl u Andulky moc spokojený. Krásně v teploučku vytuhl, že jsme ho jenom přesunuly do postýlky...mno a byl klid...1:0 pro mě :)