...na sílu. Někdy mě přepadne chmura jako právě dnes. Věci, které jindy s trpělivostí snáším, na mě vyskakují s větší intenzitou a výhružným pohledem..takhle to bude pořád. Taková představa pak podemele zbytky naděje na lepší zítřek :). Lež jak věž..co naplat vyzvala mě na souboj. K tomu všemu znovu krčka ..potvora bolí a bolí. Takže dopoledne se potácím někde mezi myšlenkami "na útěk z domova" a hořkostí kolik věcí je potřeba ještě udělat. Po obědě, přestože poprchává a je šedá obloha, jdeme ven. Nepršelo..všechno nasvědčovalo tomu, že zmokneme. S takovou jistotou jsem čekala dešť...nic. Tak podobně se nenaplnila moje chmura. Venku mi otrnulo. Holky se zabavily a já si mohla vydechnout poblíž mojí drahé polovičky. Míra odchytil koníka. Pro Andulku velká zábava..pro hmyzího tvora už menší. Nakonec přežil bez újmy její lásku..a odskákal po svých. Večer nás navštívila babi...odpadlo mi čtení pohádky
O víkendu jsme tzv. nevytáhli paty a zapli topení. Někdy to tak dopadne. Ležíme dlouho v posteli, snídáme pozdě...hrajeme si několik hod...
Letos jsme barvili kraslice přírodninami. Nikdy jsem to ještě nezkoušela. Doma byl jen sáček červeného zelí, slupky od cibule a...
Pěkné pohodové fotky:-)
OdpovědětVymazatFoukám, foukám..a´t chmury odplavou
OdpovědětVymazatHolky díky, málo vydržim co se bolesti hlavy a krčky týče..každý hlasitější zvuk, rychlý pohyb..prostě humbuk mě dráždí. Dneska to polevilo a cítím se o hodně líp..
OdpovědětVymazat