..domů jsem se vrátila dříve než výletníci....a pak se dočetla o wlčím mláděti ..Majdě. Bylo mi najednou tak smutno. Sedla jsem si mlčky ke stolu, rozbalila právě koupené pastelky. Brala jsem jednu po druhé ..smrt je realita, kterou jsme schopní unést snad jen ve chvílích, kdy nás "přepere" Život..zdroj smíření, naděje, budoucnosti...nesmrtelnosti.
Moc krásně jsi všechno pojmenovala. A obrázek mi i přes můj smutek vyloudil úsměv na tváři...ta kočička :o)
OdpovědětVymazatKrásné...
OdpovědětVymazat