Oslava narozenin (49.-52.)

Andulce bylo neuvěřitelných pět let. Změnila se. Začíná se nám z ní klubat rozumná (v rámci možností) předškolní slečna. Je první ...nemá to s námi vždycky lehké. Jsem tak moc ráda, že je tu! Andu dáváme velkou pusu!!

Noc na dnešek byla příšerná...Majda nevyspaná. Docela oprávněně jsem se obávala katastrofy. Jenže ..moje předtucha se nevyplnila, oslava byla výtečná. Babička dorazila hned po ránu. Proč? Kvůli Matýskovi. S nadšením se ujala kočárku...větrno...ošklivo nic nezastavilo její chvilku s vnoučkem. Holky sledovaly pohádku v pokojíku. Jo je to tak. Zažila jsem něco jako dopoledne bez dětiček :))). Povídali jsme s dědou o všem možném. Míra odběhl koupit pár drobností na slavnostní tabuli a pustil se do tvoření pomazánek. Motáme se v naší miniaturní kuchyni. Je to zábava..po různu se kočkujem ...narážíme na sebe....pronášíme něco v duchu kdo komu překáží. Kolem jedné vítáme dalšího dědečka. Už nemá ruku v sádře, ale kost ještě není srostlá...ruka pobolívá. Babička se vrací z procházky na společný oběd. Matěj proplouvá jednou náručí za druhou. Je to vlastně po porodnici první příležitost si ho zase oňuchat.

Make a free greeting