Ohlédnutí (54.- 80.)

..až budu mít chvíli času, myslela jsem si. Ale všechno je jinak. A když už už s nadějí dovírám dveře, vypadne mu dudlík. Jaké to je ...se třemi? Do dneška jsem nevěděla, jak to druhým přiblížit. Dnes mě ale napadl příměr...s jedním, je to jako byste si pohazovali s míčkem. Máte čas ho sledovat jak letí nahoru a znovu vám dopadne do rukou. Se dvěma? Trochu žonglujete...ještě se daří mít vše pod kontrolou...přichází radost ze hry. Malé  zdržení mezi pravicí a levicí většinou neznamená karambol. Se třemi "vypustíte hlavu", ruce kladete víc intuitivně...snažíte se spíš než sledovat míčky udržet rytmus, aby někdo nevypadl...je to pořádný kolotoč, ale hodně se toho naučíte. Minimálně to, že na to nemáte:)). Co dál? Moje představa je, že u 4 a více "kusů" už se nesnažíte vůbec o nic...trochu jako, když vyhodíte míčky do vzduchu tak, aby dopadly na správné místo a ve správný čas.

 

Červenec jsme si užili. Holky chytly trochu přímořské barvy. Sluníčko ulehčovalo každodenní starosti.

 

 

Matýsek nam zbaculatěl a zesílil. To má za nasledek, že už nepůsobí tak křehce a nedostupně. Holky si rádi brášku přitáhnou, pomuchlujou. Zdá se, že i on se osmělil, je víc v klídku ..vlastně je moc rád, že si ho holky všimnou a zažije trochu té bžundy.

Vyjíždíme na zahrádku, ke známým, k babi s dědou. Navštíví nás Lydi s pejskem :). Máme možnost u nás přivítat po 11 letech i Lindu. Tahle "babička" má oči  jako dítě a trmácela se do Čech i domovské Anglie vlakem až z Kambodži. Dlouhodobě misijně působí  v projektu "rýžových bank", díky kterému se daří v některých částech země slušněji přežít. Je to nádherná ženská s velkým srdcem. Kéž bych na stáří byla stejně plná Života jako ona. Svojí cestu do Evropy vnímá jako poslední. Finančně je náročné zajet častěji...takže se přišla tak trochu s námi potěšit i rozloučit.