fotografie Anny Voskampové
I tehdy...je to přeci břemeno lehké, které netlačí, netíží. Není to dřina. Je to záchrana. Je to "jen bolest", která rodí hlubokou radost. Je to bolest, která mi bere vlastní hrdost, ale naplňuje mě vděčností. Bere mi sen, abych mohla prožít svoje poslání. Nechává mě samotnou, abych hledala Jeho Lásku. Dopouští nejistotu, abych žíznila po jeho Slově. Je plná slávy... a vzala na sebe podobu kříže.
Žádné komentáře:
Okomentovat