Moje dny často končí v pozdních večerních hodinách. Zdaleka nepřipomínají minulý rok, kdy jsem ještě měla sílu psát. Někdy jen tiše sedím u svíčky s čajem nebo kávou a užívám si to fyzické a mentální flákání. Nejsem vyčerpaná...jen padám únavou :). Matěj se budí v noci často. Chvílemi si ráno nejsem jistá, jestli jsem netrávila noc na žebříku našeho patra. Není to ale všechno co žiju, to bych lhala. Je hodně věcí, které mě těší. Jedna z nich je školka. Anni je v ní šťastná a ráda se do ní vrací. Narostly jí tak trochu křídla. Dobře se mi jedná i se vším personálem, a když jsem s paní učitelkou řešila některé Andulčiny reakce, kterých se doma občas dočkám, zjistila jsem, že jí mají přečtenou víc než bych po týdnu docházky čekala...prostě to s ní umí. Magdalénku jsme museli trochu podchytit. Začala být plačtivější. Nakonec z ní vypadlo, že je smutná kvůli Aničciným "odchodům". Chtělo to tedy nějaké ty výhody za ztrátu parťáka.
Snažíme se pořád pokořit zahrádku. Posunulo se pár drobností, ze kterých máme radost. Jinak klasika, holky źahradničí po svém...my čistíme hlavu sekáním trávy.
Zásadní zlom v našem šátkování..prodala jsem kočárek! Bylo to docela vnitřní drama :), ale rozhodnutí zpětně nelituji. Potřeba vybavit se na podzimní/zimní období nárůstala a já začala upouštět korunky tu za kuklu merino, tu za návleky, zateplovací kapsu MaM..atd.. Kočárek se mezitím plnil nevyžehleným prádlem. Usoudila jsem, že ponechat ho jen z "pocitu jistoty" je nesmysl. Na zimu nám dorazilo ještě jedno delší Leo..vysněné Cafééé.
Majdalenku chytlo výtvarno. Má vlastní sešitek na důležité poznámky :).
Mijo,
OdpovědětVymazatfajn, že zase píšeš. Jo, taky jsem večer unavená(a to nemám nalého kojenečka :-) a ač mi v hlavě víří myšlenky, co bych ráda napsala na blog a fotek tu mám taky dost, prostě nějak mi nezbývá energie :-(.
Matějíček roste jak z vody, krásnej smíšek (až to tu se mnou cloumá, když se na tu jeho fotku v tátově náručí dívám).
A je fajn, že Andulka je ve školce spokojená.
pohodový a požehnaný podzimní dny.
J.
krásné fotky..a pokud kočárek nepotřebujete..tak proč ne...však to je každého rozhodnutí.Já ho měla ráda,užívala jsem si jeho krásy..byl můj vysněný..šátkování mě neoslovilo, ale nejspíš pro to, že už jsekm starší model..:-)
OdpovědětVymazatAndy mě taky moc neoslovilo :))..svojí Inglesinku jsem milovala a taky jsem starší model, ale nějak oslovilo našeho Matěje. Je pravda, že byl věčně zaparkován na hřišti a já poletovala u holek. Nešlo to jinak, aby někdo nepřišel k úrazu...teda hlavně Majda. Nyní už bych se počítala mezi smířené šátkařky :D.
OdpovědětVymazatKopretinko díky za přivítání. Je to tak. Energie málo a pokud je celou jí vrhnu do základu dne, abych byla konstruktivní a všechny tady ve vzteku nenaházela na jednu hromadu :-D. Únava je totiž pro mě stresor č. 1. Pláč, vzdor to všechno se celkem dá ustát, když člověk naspí alespoň těch 6-7 hodin. Jak to začne být méně...jsem ve střehu a hlídám každou kapku síly. Mějte se moc hezky!!
OdpovědětVymazat