pátek 19. srpna 2011

Pocity..ach ty pocity (102.)

P8193762Odpoledne jsem rodinku vytáhla na zahrádku. Už se mi zase dělalo trochu mdlo z toho, jestli bude tráva po kotníky nebo až po kolena..přibrala jsem i svůj slamák z mládí :-), aby se mi dobře pracovalo. Výsledek? někde mezi tj. vysoká. Sluníčka postupně ubývalo..přišla bouřka. Stála jsem tvrdošíjně za sekačkou. Blesky, hromy..promočené oblečení se mi lepilo na kůži. Míra na mě nejprve nevěřícně zíral..pak vzal foťák a  dokumentoval. Já jsem se mezitím "potichu" propadala do smutku, že se nám nepodařilo nijak zvlášť posunout .., že zahrada vypadá od loňska stejně. To co bylo minulý rok úspěchem jsme jen horko těžko udrželi. Čekala jsem lepší kvalitu trávníku /ale to bychom museli sekat pravidelněji/, květiny, možná i to pískoviště. I když byla naše malá návštěvnost přirozeným důsledkem..těhotenství, šestinedělí..apod. nedala se ta deštivá nálada zastavit. Zatím tu prostě jen bojujeme s džunglí.

3 komentáře:

  1. Nebuď zoufalá, vím, že bys to asi chtěla jinak, ale... Před 20ti lety jsem se přistěhovala do domu s velkou zahradou. Ty plány !!! Dneska jsem ráda, že stíháme alespoň sekat trávu. Prostě to holt někdy nejde tak jak chceme. Máš tři krásné děti, hodného muže. Máš hodně. A to ostatní není až tak důležité. Neboj, za rok bude líp.Chce to plánovat, ale s rozumem. Hodně štěstí a veselejší náladu Iva

    OdpovědětVymazat
  2. Ivo: vítám tě. Máš určitě pravdu a děkuji za povzbudivé slovo. Znáš to..člověk si čas od času na to dno při tom všedním kalupu sáhne. Pak stačí nějaká blbina..jako třeba neposekaná zahrada :-) a je to tady.

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuji za přivítání, nakukuji už delší dobu, ale málokdy z důvodu časové tísně píšu komenty.
    Jo, jo, znám a na dno sahám taky, ale to je život. Všimni si jak hnedle oba příspěvky nad tímhle jsou pozitivní. Mít tři malé děti je zápřah sám o sobě...

    OdpovědětVymazat

Pokračování blogu....

je tu... Suger, Spice and everything nice  .  Krásné jaro Mija