Je ráno...pobíhám jako zmatený Goro, oblíkám holky...snídáme. Promrzlým ránem se pomalu blížíme k autobusu. Andulka obdivuje jinovatku. O sněhu už básní od prázdnin. Majda je trochu zaskočená chladivým vzduchem. Opřela se, přívírá oči a relaxuje. Na zastávce nečekáme dlouho, ale i tak přešlapuji z místa na místo. Konečně ..nastoupíme. Je docela plno. Hovory plynou a já slyším paní nade mnou jak prohlašuje" To víš dneska je ten svátek ..tak proto !" Svátek..vykřiknu v duchu. Co je vlastně za den a kolikátého. Je mi trapně. Rychle cvakám diář v mobilu...jojo 28.10...fakt, no to mě na rehábce opravdu nevezmou :)! Mateřská..Ne, So, svátek je to jedno. Dny se mi nějak pomíchaly dohromady. Zjišťuji jak daleko jsme od domova. Vypadá to, že to ještě zvládneme pěšky, takže uděláme prima procházku.
Odpoledne vytahujeme krabice s oblečením. Je potřeba opucovat i vyzkoušet kombinézy, palčáky..čepice. Hurá, zdá se, že to letos dáme dohromady. Zkusím jen doplést nějakou tu šálu. Majdě pak ještě bude potřeba sehnat teplejší čepičku, která bude sedět dobře na hlavě.
taky jsem třídila..když je mi líp. tak se snažím...
OdpovědětVymazatTiež sme včera a predvčerom robili poriadky v krabiciach a tiež bol výsledok dobrý, treba dokúpiť iba 1x zimné boty, inak majú všetci všetkého dosť, aj rezervné bundy a otepľovačky, tak som rada.
OdpovědětVymazatAndulka se těší na sníh, škoda že je tak daleko, měla bych kamarádku na zimní radovánky. Ne že bych lyžovala ale takový pěkně urostlý sněhulák :oD
OdpovědětVymazat