Meducína

 Zapůjčená literatůra podle "bylinkového seriálu" na čt mě docela nadchla. Těším se až vyzkoušíme šalvějové nebo mátové bon-bony, ale v první řadě jsme šáhli po naloženém citrónu do medu. Jen oloupeme, nakrájíme na kolečka, můžeme přidat na kolečka i zázvor a zalijeme nejlépe domácím medem. Za tři dny..to nám často ani nevydrží...by mělo být hotovo. Podává se vytvořený sirup, který se může přidat i jako dochucení  samotného čaje.

A léta běží

Tak tohle jsme spáchali v jednom letním odpoledni. Zavěšen ukazuje co se děje a na co je možné se těšit...točí se to rychleji než by člověk čekal.

8 let

...dávám se pomalu v let. Narostla nám křídla, školu máme "na háku" a o všem se dá diskutovat :). Andulko krásný "výhled z výšky" a šťastné "návraty domů". Jsme za tebe moc rádi!

Jedu..tedy jsem

Holky pár dní mimo domov. Počasí jak jinak než jinak :)...fujavě. Chumlám se do šátku a háčkovanou čepici po ruce. Za mokřadem plného žabek míříme po lesní cestě. Větve se ohýbají pod sílou větru...šum a šelest...ptačí švitoření. Junior "šlape" co to dá a i přes růžovou barvu odrážedla, se pořád cítí jako chlap...klackem přetáhne kde co, objevuje, zápasí s překážkami. Na lavičce se opře o moje rameno...nic nám nechybí.

Lážo plážo

Dětská oslava...dle našich představ i možností. Vyslechla jsem tolik variant přes zahradní slavnost po bazénovou show, objednaného klauna..kouzelníka. Nás podobná taškařice potkala v duchu domácího posezení se sousedy. Poslední batole je rázem chlapík k zulíbání a treperenda...stala se z ní předškolanda rozumbranda.

Dinosaurus na sladko se šlehačkou...dlouho ležel v žaludku.

Obrázky...od srdce malované

Oslavenci v páru...hudba skočná a neutuchající :)

Přání...se plní...a my se těšíme ze společných chvil...Díkuvzdání!

Na zahradě

...letos poprvé. Tráva těsně před prérijním stavem a kolem kolkolem spousta kamarádů... dva šneci "Polda a Olda" dělali holkám společnost celé odpoledne. Oba byli jak jinak nesmírně vzácní a měli důležité poslání ve vílím příběhu ...

Juniora jsem načapala u vody. Vypadalo to, že se snaží "utopit" Fouska. Sám byl trochu na rozpacích, jestli to krapínek nedopadlo jinak než čekal.

Po obědě byl čas na kávu a tvoření s vlnou. Někdo se chystal na kutě.

Kdyby oni mlčeli...

mluvilo by kamení...aneb Rozkvetlá neděle. S myšlenkou na odpočinek jsem se zasunula do nečekaně pohodlného "kostelního" křesílka, ty tvrdé lavice měly něco do sebe :), abych se zanedlouho mohla všeho "vzdát" a vydat se pár kroků...ve ztišení...se zelenou haluzí v ruce. Kde se ve mě vzalo najednou tolik sil prožít tu slávu...tu blížící se hrůzu kříže...tu vděčnost za vzkříšení. Nebráním se, vím že bez Tvého hledání bych se nikdy nenašla!