Dneska jakoby se vůbec nerozednilo..Původně jsem měla na tento den v plánu tři královské "čepice"...trochu se omaškařit a vyrazit na sníh se starými sáněmi po dědovi..vyfotit pár dojemných snímků a pořádně se zkoulovat.
Ale nevadí i tak to byl prima den.
Dřívkovali jsme svorně..už je jisté, že dřívek po málu.
Poslední roky na sobě pozoruji svoje choutky si život "zjednodušit". Nemám bio popř. eko-"ambice...ale je vůbec potřeba se ztotožnit s nějakou předponou, aby člověk dělal něco, co je pro něj fajnové? Spíš než snahu vnímám přirozený vývoj touhy, zbavit se balastu ..břemen navíc, která se nezastupitelně jen tváří,...nicméně berou čas, energii a tím i posouvají priority. Nově mi běží hlavou, že věčný život není život posmrtný..není tu pro nás od chvíle, kdy umíráme, ale od chvíle kdy ho přijímáme v Kristu. Není o duševní nirváně-vyprázdnění, ale o očištění a novém naplnění..je v poznávání (to je moje věčné téma:)) Táty a Jeho Syna...je o hloubce, šířce i délce Jeho Lásky..juch a protože i dnešní den, je dnem milosti..jdu vstříc světlým zítřkům :) a jsem zvědavá co mě na té cestě ještě čeká.
Likvidace stromečku odložena na neurčito...