Venku je od rána hezké počasí. Proto se nedočkavě vykulíme ven už po druhé hodině. Společně s procházkou spojíme i hřiště. Narůstá počet zavazadel. Teď už kromě motorky pro Andulku beru motorku i pro Majdu, bábovky, míč ..křídy atd., takže naší klasickou Inglesinu ještě dlouho za golfky nevyměním. Košík pod kočárkem by nám hodně chyběl. Holky se pěkně rozprchnou. Naše batole se baví.."nebezpečnou" jízdou. Jsem v naprostém klidu, povrch hřiště je ...jakási odlehčená guma, při chůzi máte pocit, že se pohybujete po lesním mechu :), něco takového bych uvítala při běhání. Když skoro po hodině dopíjíme flašku, pípne mi na mobilu smska. Teta Sally s Noemkou..jsou kousek od nás. Neviděli jsme se pořádně od doby co nastoupila S. do práce. Odepisuji, že se tak po půl hodince přiblížíme. Je to prima s
etkání. Společně s nimi dorazila dokonce i S. maminka..je tu z Japonska na celé tři týdny. Noemka si s Andulkou pěkně hraje..jakoby k sobě holky dorostly. Ještě před půl rokem to taková idylka nebyla. Dostávám vzpomínku na Japonsko ...malou látkovou taštičku na zip. Hezké odpoledne. Domů se vracíme až večer. Holky jsou příjemně unavené a vláčné. Muchláme se v postýlkách..do toho se vrátí táta..trochu pozdvižení, ale po chvilce je ticho.
pondělí 2. srpna 2010
Sluníčkový den (83.)
sobota 31. července 2010
Lydi na návštěvě (82.)
Dopolendne jsme plánovali malý výlet do zámeckého parku. Už ..už jsme začali připravovat tousty na cestu a balit ovoce, když nám došla smska od Lydi, že stojí v zácpě. Za chvíli přišla další. Vypadá to na nehodu. K místu srážky dojíždí policie. A tak měním plány. Místo toustíků připravuji oběd. Majda si hodí chrupku. kolem 11 hodiny návštěva dorazí. Povídáme, baštíme a užíváme si společného dne. Dodatečně dokrmuji Madlenku. Po kafíčku s čoko vyběhneme ven směr les ..spíš leso-park. Procházku
končíme na hřišti. Anička si rychle najde kamarády. Majda sleduje cvrkot, občas se přitulí nebo vyrazí na obchůzku pozdravit babičky..dědečky posedávající na lavičkách. Cestou zpátky se stavíme u zvířátek (mufloni a kamerunské kozy). Dáme jim něco k snědku a vracíme se pomalu domů. K večeři je za snědený talíř jako odměna meloun a pak..hajdy na kutě. S Mírou si totiž otevřeme lahvinku červeného :) ...jsem zvědavá jak bude chutnat, je až z Jihoafr. rep..
PS: jako neznalec můžu prohlásit...víno bylo brrrr, kyselý a trpký dalo se to dopít jen s hrstkou tyčinek a brambůrků
pátek 30. července 2010
Dneska..(81.)
čtvrtek 29. července 2010
Čekání (80.)
...na sílu. Někdy mě přepadne chmura jako právě dnes. Věci, které jindy s trpělivostí snáším, na mě vyskakují s větší intenzitou a výhružným pohledem..takhle to bude pořád. Taková představa pak podemele zbytky naděje na lepší zítřek :). Lež jak věž..co naplat vyzvala mě na souboj. K tomu všemu znovu krčka ..potvora bolí a bolí. Takže dopoledne se potácím někde mezi myšlenkami "na útěk z domova" a hořkostí kolik věcí je potřeba ještě udělat. Po obědě, přestože poprchává a je šedá obloha, jdeme ven. Nepršelo..všechno nasvědčovalo tomu, že zmokneme. S takovou jistotou jsem čekala dešť...nic. Tak podobně se nenaplnila moje chmura. Venku mi otrnulo. Holky se zabavily a já si mohla vydechnout poblíž mojí drahé polovičky. Míra odchytil koníka. Pro Andulku velká zábava..pro hmyzího tvora už menší. Nakonec přežil bez újmy její lásku..a odskákal po svých. Večer nás navštívila babi...odpadlo mi čtení pohádky
středa 28. července 2010
Zahrádka (79.)
To je vizionářský výraz pro to co vidíte ... :-), ale to by nebylo fér, musím pěkně od začátku. Dopoledne jsme s holkama znovu navštívili Orto-obuv. Tentokrát jsme vyzvedli nádherné turistické botičky. Andu je obula..klasika..a šlo se. Co na tom, že to byly pořádné pohorky. Spokojeně si vykračovala ..na nose sluneční brýle. Že měla doma ponožky na ždímání už asi není třeba psát. Táta podřimoval po noční, my jsme mezitím poobědvali. Kolem druhé vyjel Míra společně s Andulkou na "boudu" (nepodařilo se mi to zařadit jinam, chata není to pravé slovo...chalupa :))? ..nene je to přeci jenom o něčem jiném). Cestou přibrali ještě našeho společného kamaráda. Honza je zkušený zahradník..neb se tím sám živí už několik let. Je tu relativní možnost, že si bude moci ve firmě, kde pracuje, půjčit příslušný nástroj k vymícení
naší jungle. Po příjezdu se dovídám, že je to práce na ca. 8 hodin...přírodě vytvořit takovou nádheru trvalo celých 5 let..my se na tý planetě prostě musíme chovat slušně, ta převaha je ohromná, ale ..postrádá často dobrý záměr, který Bohu nechybí. Tak jsem zvědavá. V předběžném plánu prací to vychází někdy na příští týden..budu klukům fandit, aby to nebyly galeje. Pár ilustrativních snímků ještě přikládám:
úterý 27. července 2010
ze svatby...
Brebentilky (78.)
Ještě v noci jsem nábytek nanosila do domečku..ráno se dostavila Andulka s úsměvem na tváři..co to tam jako je :), a že se jí to moc líbí. Byla jsem ráda. K mému velkému překvapení si to užilo i Majdě. Míra přišel po noční. Snažili jsme se domluvit pár provozních věcí v děsném zmatku. Vždycky ..skoro vždycky je to o nervy, když dorazí domů a tři "ženský" mají svoje potřeby sdělit, co je všechno potkalo, co mají v plánu ..děs běs, grrrrr. Teď už se mě snaží překřičet hned dvě...no a to se bez konfliktu fakt neobešlo! Na druhou stranu se tetelím, protože "dobrá věc" se podařila a podle všeho se po dohodě s dědou zprovozní (alespoň na léto) zahrádka se zázemím, kde je možnost si ohřát jídlo, je tam myslím lednice ..apod.
Letos nám prázdniny krapet "bouchly". Nemůžu se nějak vyrovnat s vyhlídkou na letní dny v obýváku :(. No uvidíme, jestli jsem si nenaložila víc než unesu...snad ne. Zrovna dneska odpoledne se nám nepodařilo vyrazit ven ani na chvilku. Když už jsme "balili"..průtrž. Dešť trval něco přes hodinu, hřišťata promočená..všude kaluže. Se zahradou je to jiné. Děti se venčí průběžně, a když se něco semele, tak je prostě stáhnete domů. Nikde nepromoknou, nemusíte se ve chvatu přesouvat. Na druhou stranu se zají i ta oplocená zeleň..nuda se vetře asi všude. Takže řešení vidím v tom, že musíme měnit pozice :D.
-
O víkendu jsme tzv. nevytáhli paty a zapli topení. Někdy to tak dopadne. Ležíme dlouho v posteli, snídáme pozdě...hrajeme si několik hod...
-
Letos jsme barvili kraslice přírodninami. Nikdy jsem to ještě nezkoušela. Doma byl jen sáček červeného zelí, slupky od cibule a...
-
Nečekaně a mile potěšilo ocenění od Leti až zo Slovenska. Na duchovní rodině mám ráda tu rozličnost v Jednotě. Leti a její blog je mo...