Svátky a narozky (77.)

Ráno jsem si mohla přispat. Nebudu blafovat..využila jsem to hojně. Vstala jsem asi kolem 11 hodiny :-O. Na otočku jsem musela sehnat pár kousků dortu a překvapení pro holky (nábytek do dět. domečku)... jmeniny má dnes sice jen Anni, ale slavíme i Majdu (22.7.). K tomu všemu má 70. narozeniny děda. Je to fofr. Rychle oběd..holky papaj bez řečí, to je pro mě velká pomoc. U dědy povídáme. Nedá se moc mluvit o oslavě, snad se nám podaří se zbytkem rodiny ještě někdy srazit v hojnějším počtu někde v klidu..v restauraci s příjemnou atmosférou a dobrým jídlem :). Navečer se vracíme domů. Holky jsou docela unavené, takže rychle do pyžámka a na kutě..protože já jdu "tvořit"  nábytek pro panenky a moc se na to těším :DD (fotku ještě dodám)

 

..je to vlastně skládačka, všechno si dekorujete sami, údajně to má být pro děti od 6 let, ale i tak bych pomáhala, některé kousky jdou špatně do sebe a s dekorací si užijete docela legraci (vytlačovací samolepky)..nábytek patří do domečku, který je složen podobně, hodně se mi líbí, že je to všechno polotovar a musíte k tomu přidat trochu vlastního nápadu..tím se z toho stává něco osobního, podobné a jiné hrátky jsou na ARTLOVER

Před rokem..

Na PHOTOBUCKET jsem měla pár scrap., zjistila jsem, že se dají stáhnout, uložit a snad i udělat jako fotografie. Holky povyrostly, ale pořád je vidím nějak stejně.. :)

jako na potvoru.. (76.)

Ráno nám krásně svítilo sluníčko až do talířů se snídaní. Mhouřila jsem oči a spokojeně si vrněla, že dneska vyjedeme s holkama ven..možná i na nějakou delší procházku než se dočkáme dalších veder. Po hodinové snaze obě kočule nakrmit jsme si chvilku pohráli. Majda si začíná mnout oči, nespokojeně funí a kňourá...čas akorát tak na to jí uložit do postýlky, kam se s chutí sobě vlastní uvelebí a čeká na spánek. Já mezitím v rychlosti dopisuji včerejší den. Ráda bych srovnala skluz, protože zápisky jsou nejlepší čerstvé. K obědu peču brambory se zeleninovou směsí. Tajně doufám, že se Majda nadchne pro samostatnou konzumaci tj. nají se..celkem to ušlo. Počasí trvá, takže se snažím naši posádku vypravit na hřiště. Všechno klapne po půlhodinovém převlékání a balení nezbytných svačinek dorazíme ..ale obloha se náhle zatáhne. Nepanikaříme, někde uvnitř spoléhám na letní deštík, který nikoho nepromáčí. Jenže netrvá to ani pár minut a leje..opravdově. Jsme zase durch, ale nedaleko od domova. Napustíme teplou vanu (konečně :))..trávíme čas cachtáním. Po večeři holky sladce odpadnou. Míra, počítám, dorazí na desátou. Mám tu před sebou ještě docela kus práce. Něco stihnu, ale např. žehličku nevytáhnu ani náhodou..skoro usínám.

 

 

 

Kiss

 

Ospalý den (75.)

Vstáváme s pocitem, jakoby se den právě schyloval k večeru. Podle toho vypadalo i naše tempo. Pomalé rozkoukávání...snídaně. Na všechno bylo dost času. Příjemně jsme se doma "zamuchlali" v sedačce společně s knížkami a pohádkami. V lednici zbyla ještě miska meruněk. Na koláč scházeli jen vajíčka, proto podnikáme krátkou výpravu deštěm do vedlejší večerky. Nadšení veliký...promáčené vlasy, bundy...nevadí sucho a teplo v dosahu. Koláč se docela povedl, ale co mě zlobí je naše plynová trouba. Na několikrát musím pekáče přesouvat, aby se náš kulinářský počin dopekl z vrchu a přitom nepřipekl. Po svačince vytáhneme domečky pro panenky..v našem případě dinosaoury. Jezdí se na na návštěvy, výlety. Jeden z nich se mi podařilo zachytit.."procházka" k naší bonsai. Někdy to bylo mezi predátory docela napínavé :).

 

Rozlučka s přáteli (74.)

Když jsem odložila psaní na další den, nepočítala jsem s tím, jak těžké vzpomínání mě čeká. Všechno si představuji jen matně...např. tu chuť se několikrát za den osprchovat, kterou zadržela akorát plánovaná týdenní absence teplé vody...průběžný úklid, pečení šátečků z listového těsta. Vyjímečně se "zapsal" až večer, kdy jsme společně navštívili jednu spřátelenou rodinku. Nebyli jsme zdaleka jediní kdo dorazil na zahradní párty plnou dobrot..zakončenou barevnými petardami. Kolem 60 lidí se přišlo rozloučit..naši blízcí odjíždí za velkou louži na plné dva roky. Ve francouzky mluvící části Kanady je čeká nový domov, život..zkušenosti a stále stejný Bůh. Šťastnou cestu!!

Jak okurky v láku (64.-73.)

Tak by se daly popsat v krátkosti naše dny. 13.7.-19.7. jsme trávili s moc príííma tetou, strejdou a hlavně parťákem pro každou honičku, hru, bláznivý nápad. Jojo.. je to tak, celý týden jsme bydleli u Danečka. Soužití mláďátek mělo své etapy..z neskonalého nadšení jsme pozvolna přešli i k těm těžkopádnějším chvilkám plných emocí. V tu chvíli se Dany stáhnul a jako správný chlap hledal "osamocenou jeskyni", kde by se zhluboka nadechl. Andulce se muselo vysvětlit, že se nejedná o ochladlé city, aby nepropadala zbytečně panice. No nakonec..všechno dobře dopadlo. Dany někde nahmátl tu svojí klučičí duši. Společné hrátky pak zase dostaly tu správnou šťávu, konflikty měly řešení..

Momenty, kdy se trochu ochladilo, jsme s nadšením vítali jako příjemnou změnu. Venku na zahradě bylo  pořád co podnikat nebo ujídat. Tu rybíz..tu hrášek, tu nezralé nebo napůl shnilé letní jabko... Snažila jsem se včas zakročit, ale i tak došlo k ochutnávkám.., střevní problémy jsem čekala každou chvíli. Jsem ráda, že se moje obavy nenaplnily a holky byly celou dobu v pořádku.

 

20.7. Dopoledne jsme s Anninkou zavítali do našeho MC na tvořivé dopoledne s maminkami. Doma jsme sice měli hromady prádla a nevybalené tašky, ale...smaltované šperky si prostě nemůžu nechat uniknout :). Vyřádit jsme se mohli na skleněných ploškách nebo plechovém přívěšku. Vyzkoušeli jsme obě možnosti. Ze skleněných plošek zdobených smaltem jsme nakonec "spíchli" společně s řetízkem letní holčičí náramek, plíšek jsem věnovala sobě. V návalu inspirace nám čas utíkal tak rychle..škoda. A protože jsme byli celkem při chuti, vyzkoušela Anni ještě zažehlovací korálky (PYSSLA-Ikea).., které dostala od "tety" Katky k narozkám.

 

21.7. Dneska jsem konečně dohledala kabel k PC. Zvědavě jsem nakoukla na sledované blogy ...Marekovci nezklamali, jejich fotografie vyrovnaných sklenic se zavařenými meruňkami mi napověděla, že se tu budeme s touhle pochoutkou nějaký ten čas "potýkat". Je to tak, i my jsme dneska zaregistrovali úrodu. "Teta" Zuzka nám po tátovi posílá celý košík. Další si odnášíme odpoledne, na kdy jsme domluvili společnou koupačku dětí na zahradě. Takže chystám knedlíky, buchtu ..přesnídávky do mrazáku. Je mi líto to vyházet není jich úplně málo.. a jak to bývá ..jsou k okamžité spotřebě :).

22.7. Magdalénka má svátek, ale oslavu sfoukneme za pár dní společně s Aničkou. K obědu nám dorazí pro nás moc milá osůbka. Dobrá přítelkyně.."teta z USA", která umí česky a s holkama jsou jedna ruka :). Klábosíme doslova o všem možném. Za zmínku stojí počasí. Je strašně dusno. Všichni se tu potíme...a sledujeme poslední zákruty jednoho ze závodů Tour de France.