Venku jsme se nemohli nabažit divuplně promodralé obloze. Připomínala mi akvarelové kresby, kdy se přes sebe propíjí různé odstíny modré. Ostré sluneční světlo lemovalo okraje mraků. Sněhová vánice na sebe nedala dlouho čekat...
Ze zbytků.
Junior se už nedá vyfotit skoro normálně a potřebuje šokovat za každou cenu.
Sněhuláček se společnými silami myslím povedl.
Bylo modro i u nás, ale děti chodily tříkrálové koledování, tak jsme byli každý jinde...moc pěkné díky...a díky i za tvou stopu u mně...
OdpovědětVymazat