Třetí adventní neděle. V týdnu nakouknu do našeho květinářství. Košík, sada svíček, lýko...vše společně nechtělo držet pohromadě..spravilo to "zatoulané" jablíčko.
Večery bývají dlouhé ..plné práce, ale jsou tu takové chvíle, kdy jen sedím na zadku a koukám před sebe. Všude poletují myšlenky. Jen je chytit.
Co je pravda? Člověk pravdu většinou skloňuje v podobě přídavného jména..pravdivá slova, myšlenka, zkušenost. Něco je opravdové..skutečné..od čeho se ta slova odvíjí? Pravda ve svojí plnosti je skrytá? neobjevená? Schválně nechávám zhasnuté světlo, aby vynikla okrasa zapálených svíček. Možná, že je osobou...vztah s ní je cestou...ovocem té cesty pak život...každé nadýchnutí. Nikdy se nedá zavřít do vět, přesto o sobě vypravuje...je světlem, které temnota nepohltí ...je slovem, které přebývalo mezi námi. Vítej Pane Ježíši.
Všem přeji krásný zbytek adventu, svátky vánoční bez újmy na váze :), hezký čas s blízkými, milými.
Vločky na barborkách hrají stínové divadlo. Uživám si západu s okny na východ...výdobytek těsně sousedících domů. Odraz slunečního svitu nám večer maluje pokoje na růžovo.
MiJo, i Tobě a ceé vaší rodině požehnané svátky naplněné láskou, radostí a pokojem.
OdpovědětVymazat