Vzpomínky (183.-197.)

Ani nevím kde začít. Jsem docela unavená, ale ráda bych popsala pro dochování "pamětí" na letošní podzim alespoň tu trošku, na kterou si vzpomínám. Celý listopad byl  poznamenán shonem kolem Mírovi školy. Pět seminárních prací a průběžné dopisování bakalářky dělalo své. Věnoval tomu přirozeně každou volnou chvilku, kdy nebylo nutné pohlídat holky. Náš provozně - studentský režim ale občas protlo něco veselejšího. Jako třeba víkendový výlet do Mnichovic. Panovala výborná nálada. Děti si vyhrály a my dospěláci zrelaxovali. I počasí ušlo.. v neděli jsem chvílemi měla pocit jakoby začínalo jaro.  Uteklo to rychle..návrat domů.. další povinosti. U mě hlavně rehabilitace krčky, kontroly u zubaře, odběry..odběry a kontrola u paní doktorky na miminka. UTZ mám v těhotenství při každé návštěvě. Tentokrát mě ale paní doktorka zaskočila otázkou, jestli čekáme překvapení nebo může něco prozradit. Vždycky jsme mimčo "odtajnili", takže ani tentokrát jsem neváhala. "No podle toho co vidím, je to na 98% kluk..:-)." Asi jsem vypadala pěkně zaskočeně. Pravda..po dvouch holčičkách jsem nepočítala příliš se změnou :D. Kluk..letělo mi hlavou. Mám pocit,  jako bych těhotnila poprvé.  Vracím se pěšky na zastávku a volám to Mírovi. Má radost (jako vždycky)...bude to  Matýsek.

V týdnu jsme se zastavili na svátky (St. 17.) u Heřmanských. Tentokrát komplet..mají také tři o něco starší děcka, ale jsou moc fajn, takže naše holky zapadly do party jako nic. Andulčinu přítomnost ocenila hlavně nejmladší Johanka, která čelí pro změnu mužské převaze :). Od Čt. Andu odjela k dědovi s babičkou. Při příjezdu se nechala vyfotit s olíbeným slonním hrnečkem. Vybrala si ho sama na trhu keramiky, kam jí babička vyvezla minule na výlet.

Jinak rozhodnutí padlo..myčka bude, snad tento pátek. Jsem teda zvědavá :)).