Žaluďáci

Podzim utekl ...nádherný, plný slunce, vůně a vzpomínek na léto.

V lese plno oblíbených žaluďáčků.

Každý jiný. Některé jsme "schovali". Co kdyby se ráčili na jaře probudit k životu.

Já mám koně

Znovu jsem se "pomazlila" s vlnou. Tentokrát byla žádanka o koníka. Nevěda odkud..jak...tak nakonec z hlavy pod myšlenkou na kloučka.

....drátěnou kostru jsem ovinula nejprve česanou přírodní vlnou a následně tou krásnou voňavou od oveček z Jižní Moravy.

Z Dobroděje jsme si dodali tu kudrnatou efektní na hřívu a ocas...

a po 4 píchancích do prstu a 4,5 hodinách plstění byl na světě.

Mirabelky

Vítr ...jak jinak a s ním cosi jako první podzimní "poslíčci". Bereme košík, protože po okolí dozrává kde co a mirabelky "padají rovnou do pusy". Cestou se pozdravíme se slepičárnou. S prázdnou..suchého chleba se u nás nějak nedostává....sní se skoro do posledního krajíce. 

Naložíno :)...snad nikoho neztratíme.

Čekanka...koch ta modrá!

A nezbytné hřištní úprky.

Cestou...necestou...polem...nepolem

Léto v domovině...mezi nažloutlými listy hřeje sluníčko. Cestou sbíráme kamínky nebo drobnosti, které přenecháváme na hřbitově "babi". Je tu posvátné ticho až na Juniorovo letadlo, které jako správný china made výrobek vydává hned několik zvuků najednou. 

A. vytáhla jedny ze svých náušnic. Malá žena si vytvořila hned několik párů, ale pro tyto ....prostě slabost :).

Vítr...vítr...vítr...fazolačka rychle stydnoucí, ale báječná.

Obhlídli jsme sezónní plodiny...

....oblíbené hmyzáky

...zahlídli dýňovou sezónu

...mluvili o tom jak může být měsíček lékařský

...v úle to hučelo

...v mokřadu kuňkalo.

Holky od moře

Holky stonaly po mořských vílách ...jak jinak než sestrách...bavilo :).

Jednoduše

...kus dřeva, provazu, fantazie, kamarádství

..."převtělování"

...objevování

...soukromí

...hudebního nadšení

...experimentování.