IKEAmánie

IKEA 2012: Máme rádi malé prostory ..waw, ja toliko ne, ale musím je denodenně řešit.
on-line katalog, stačí kliknout na předešlý text

..i my chrchláme

 

Snažila jsem se holky vyzdravit, ale od pátku se to rozjelo na novo. Bez varování..rýmy nebo něčeho podobného nastoupil kašel. Budil nás všechny i v noci. Někdy jsem napjatě poslouchala, jestli některé z dítek nesípe. Bylo to na hraně, chrčeli svorně..takže jsem si připadala jak v nějaké léčebně. Nejvíc mě děsil Matýs. Nakonec to moje mateřské pudy nevydržely .. spíme společně a tady jsem poznala, že se v noci nejspíš nebudí hlady, ale prostě jen monitoruje, jestli jsem v dosahu..já mu dám, takhle se mnou cvičit :).

 

Andu je doma už přes týden. Je to i díky prázdninám. S Majdou se zajely do starých kolejí. Tím jak spolu trávily více času, se lepšila i nálada na ponorce. Ubylo vytahování, bonzování..hlášek typu ..to kecnu, nehraju s tebou si nehraju. Jinak běžnému kočkování jsme se neubránili...to dá rozum.

Ještě před měsícem bych si Matěje netroufla ve spánku vyfotit. Byla by to tutovka..jenže dnes si "naše princezna na hrášku" zdřímne i v plném provozu. Stačí ho jen uložit..a jemně pohladit.

Polívka je grund..do nedávna mě cizí. Ale s počtem hladových krků jsem usoudila, že takový Eintopf (co dům dá)není vůbec k zahození. Na vině jsou i freshbedýnky. Co s tolika zeleninou? Holky fňukaj..Míra je spokojený. Chce to čas, aby si všichni zvykli..a tak tu zanechám dva recepty:

Zeleninová: 1/2 póru, 1/2 menší brokolice, 4 brambory, 1/2 menšího celeru, 1/4 dýně hokaido, 2 menší mrkve...povaříme se solí (ca 1 lžička..dosoluji raději později) 15 min, během vaření vytvoříme zápražku: ca 1cm silný plátek másla rozpustíme na mírném ohni a zaprášíme moukou (fajn je Bio-špaldová z Alberta), aby nám vznikly drobné hrudky..osmažíme jen do žluta. Zápražku opatrně vmícháme do polévky a povaříme ještě 5 min za stálého míchání. Po odstavení dosoluji.

Jednoduchá zelňačka: 1/2 většího bílého zelí, 4 větší brambory (může se přidat i 1/4 dýně hokaido). Pokrájené povaříme 10 min se lžičkou soli a necelé lžičky drceného kmínu. Přidám zápražku (viz. předchozí recept) a ve varu míchám ještě 5 min...odstavím, dosolím a dochutím 1 lžící octa.

Co se nám osvědčilo, přidat k polévce čerstvě upečený chleba. Takže kdo máte pekárnu..nebo i bez ní..upeč třeba chleba :).

Tady je zrovna vidět jak Majda prchá od stolu...chápu, že rohlík s medem by byl sladčí :).

zamčení blogu

Internet se čím dál víc stává místem pro setkávání. Některá jsou prima..povzbudivá. Mohla jsem tu poznat spoustu skvělých lidí...ale spousta jich taky nakukuje stejně jako já bez nějaké konkrétní vazby. Nestalo se nic dramatického nebo špatného. Jen mě zaráží rozdíl mezi čtenáři a statistikou blogu. Zjistila jsem, že mě ta anonymita dráždí natolik, že jsem se začala bát o svojí rodinu. Moc ráda bych ale zůstala ve spojení s blog-přáteli!! Kdo bude chtít, může mi napsat svůj kontaktní e-mail na workingmama@email.cz , ráda pošlu pozvánku

Alois Nebel soundtrack

Capáčky do zimy

Tyhle capáčky na mě "vykoukly" z hromady na dětském bazaru. Moje nadšení neznalo konce. Hutná a hřejivá vlna vpletená do kůže z beránka. Kožíšek nožičky od spodu krásně hřeje. I když bylo venku kolem 0..nezklamaly!

Londýnská mlha a lenošení

Páteční ráno..bylo bílé, nebylo vidět ani na ulici. Mlha hustá, že by se dala krájet. Andu popotahuje a vypadá nemocně. Volám do školky, že nedorazíme. Uvaříme si konvici horkého čaje s citrónem. Vůbec mi nevadí, že se nebudeme hnát mrazivým ránem..užijeme si to. Budeme si kreslit, povídat ..lenošit, jíst dobrůtky a koukat na pohádky. Matěj spokojeně podřimuje v šátku, ale zdaleka v něm netráví tolik času jako v prvních měsících. Je rád za roztaženou deku ..chrástítka, super barevného dinosaura. Je to příjemná změna. Z 12 hodin nošení jsme se dostali na rozumné 4 hodiny denně.

 

Nejvíc frčí dřevěný panák. Byl to i Madlenčin favorit :). Má toho chudák za sebou docela dost.

           

Andulka začíná opisovat slova. Do čtení a psání se hrne samospádem. Kreslí trochu jinak než jsem byla zvyklá. Tvoří koláže..tvary..písmena. Postavu maluje s krkem, tělem i přibližně dlouhými končetinami. Madlenka obstojně vybarvuje. Snaží se dodržet obrysy a nepřetahovat.

Anni jako miminko ležela na dece sama v záplavě hraček. Madlenka se muchlovala s Andu a zdaleka se jí tolik cingrlátek na hrací plochu nevešlo. Matěj obvykle končí jen s jedinou hračkou sevřenou v ruce. Zbytek místa vyplní jeho sestřičky. Koulí se od jedné k druhé, cucá jim triko nebo tepláky..mezitím dostane nějakou tu pusu..pohlazení...a vlastně se vůbec nemá špatně.

 

          

Majda měla velkou touhu zkusit moje brýle. Bylo možné jí vysvětlit, že je nosí špatně? Ne! Je tak příšerně tvrdohlavá ...a zábavná!

o židličce a dětském vzdoru

A je tu zase pár změn. WinLive Writer mi stávkuje a mě nezbývá než zjednodušit design, vkládání fotek ...tj. situace, která mě dnes akorát popostrčí ze zaběhnutého stereotypu. Po první "ztrátě" šablony díky Blogger inovaci jsem už otrlejší a u srdce mě při podobných událostech nebolí :). Možná, že díky takovým smolařům Google umožnil staré šablony vydolovat..máme je momentálně v sekci design/upravit HTML..přímo pod tabulkou s kódem.

Tohle je moje poslední radost. Stála vedle kontejneru na vyřazený nábytek. Zmazaná všemi možnými barvami a s oprýskaným lakem. Jsem fascinovaná "náhodou", která tolik odpovídala mojí snové představě. V našem pidiobýváku mi chyběl odkládací stolek. Ale kde najdete kousek o rozměrech 50 na 50 cm. Podařilo se. Na vrchu je do dřevěného rámu usazený kachel z terakoty. Nemusím se tak obávat rozlitých čajů..koleček od neutřených hrnků.

Matýsek obstojně slintá. Pěst, prsty..oblečení..všechno jde rovnou do pusy.

Vzdor..proč se mu vlastně říká dětský ?