Mezinárodní den stepu u nás ve škole

                                      

25.5.  je, jak jsem dozvěděla, "Mezinárodním dnem stepu". Datum je spojené s narozením černošského step-tanečníka Billa Robinsona v roce 1878. A protože naše A. od ledna tomuto veselému tanečnímu rytmu propadla, čekalo nás překvapení ...vystoupení. Podpořit a povzbudit nás přišli i hosté. Jedním z nich byl samotný bronzový medailista Jakub Kočí, který se umístil v kategorii sólo můžský step v rámci MČR 2016. Je mu teprve 9 let. Sám stepuje od svých 5 let s velkým nadšením. Step je dostupný každému věku. A je tomu k nevíře, ale Česká rep. patří v tomto stylu tance dokonce k světovým "velmocím" :).

Zcela v pravo Otto Kočí prezident stepařské asociace ČR, druhý z prava Jakub Kočí stepařský bronzový medailista.

Seno seč

Tohle se nedalo nazvat jinak. Vzhledem k nedávným událostem jsme nemohli moc popojíždět. Květena proto ustupovala pomalu a po málu. Sousedovic děda mě zvědavě sleduje a mumlá něco o kose. Vůbec bych se tomu zážitku nebránila. Kdybych uměla, neváhala bych se rozmáchnout. Není tomu dávno, co jsem viděla zajímavou sondu do "kosí" USA-rodiny se slovenskými kořeny. Taťka, mamka..děti jakbysmet ovládali sečení trávy s neuvěřitelnou lehkostí a dívat se na ně, byl skoro umělecký zážitek, jak můžete posoudit sami...  film "Žít s lehkostí"

Obě jsme se zapotily.

Nebyla jsem tu sama.

Chvíli mi dělala drahoty, ale nakonec...,

Naše kulturní perma :).

Skoroléto

Dojmy z výletu přetrvaly do následujícího dne. Ještě v polostínu si hrajeme na pěstitele.  Každý má samosebou vlastní ideu. Ještěže jsme tu při ránu byly jen v kruhu nejbližších.

Den Dro

Dosud jsem si myslela, že dendrologická zahrada je to místo spojené s pečlivým posouváním "od exponátu k exponátu".  Ale místo toho nás překvapil nekončící prostor...klidu...krásných zákoutí a nádherných rostlin. 

Po dlouhé zimě nám bylo tak nějak do skoku.

Chvílemi se člověk nechtěl ani pohnout.

Květen je tady nepopsatelně nádherný.

Zachyceno. Já fotografií, dětičky prvotřídními pastely. Paní instruktorce vděk...já bych jim je totiž nepůjčila :-))). 

Znenadání i kultůůra vše říkající.

Přetlak energie.

Jak od Moneta.

Už jsme na konci a pomalu se stmívá. Všechno nasvědčovalo deštíku, ale ani kapka. Tak dej Bůh, aby to tak nebylo celé léto.

Obvazy dolů

 Dneska jsme se podívali jak nám to pan doktor "ušil". Máme doma novou holčičku nebo co a to nemám zdaleka na mysli jen ty ouška.

 Pařmeni

 Albertova zahrádka...byl počin veskrze náznakový a vzdělávací. Nikdo se zahradničením vlastně vůbec nepočítal. Ale co dělat, když se těm rajčátkům tak pěkně daří...přesazovat...přesazovat. Nahlížíme ke KOKOZE jak takové požehnání zpracovat v balkónovém podání. Zbytek zasadím asi ...před domem? Mimo jiné komunitní zahradničení mě láká. Žeby znamení :-D?